Rt 4734/1933
I v tom, že pachatel zapomněl na daný mu rozkaz, či příkaz, možno spatřovat nedbalost ve smyslu §§ 290, 291 tr. zák.

(Rozhodnutí ze dne 31.05.1933 , Zm III 115/33)
Z odůvodnění:
Proti rozsudku odvolacího soudu ohlásil poškozený M. M., jako náhradní soukromý žalobce zmateční stížnost, protože se vrchní soud mýlil, když osvobodil obžalovaného od obžaloby pro přečin zabití člověka podle §§ 290 a 291 tr. z., třebaže obžalovaný nedbalostí ve svém povolání usmrtil L. M-a.

Podle zjištěných skutečností neb. L. M. byl zaměstnaný jako elektrotechnik ve vápence v L. a byl pověřený dne 29. dubna 1932, aby provedl opravy na vedení z vápenky do kamenolomu "K.". Protože šlo o vedení o vysokém napětí (5000 W.), nařídil L. M. obžalovanému J. T. (který v továrně tyto a podobné práce, týkající se zapnutí a vypnutí proudu denně obstarával), aby ve 14 hodin vypnul proud v elektrickém vedení z vápenky do kamenolomu. Obžalovaný to L. M.-ovi slíbil, ale současně ho žádal, aby pro případ zapomenutí dal v tom směru ještě rozkaz dílovedoucímu M. K.-ovi. Obžalovaný však na příkaz jemu udělený zapomněl a o vypnutí proudu se nepostaral. Protože L. M. ve 14 hod. odpol. vylezl na sloup elektrického vedení u kamenolomu "K." a přiblížil se kusem drátu k vedení a byl při tom proudem, který vypnutý nebyl, zachycený a usmrcený. Vrchní soud při zjištění tohoto skutkového stavu obžalovaného na základě bodu 1. § 326 tr. ř. osvobodil od obžaloby.

Podle stanoviska vrchního soudu obžalovaný sice porušil svoji povinnost vypnout proud, jak je to předepsané při pracích na vedení o vysokém elektrickém napětí, avšak opomenutí obžalovaného není v příčinné souvislosti s nastalým výsledkem, neboť neb. L. M., který mohl počítat s tím, že proud případně není vypnutý, neučinil podle platných předpisů potřebné ochranné opatření a nehodu zavinil sám svojí neopatrností, když se drátem přiblížil k elektrickému vedení bez toho, že by provedl tak zvané uzemnění proudu, čímž by se stalo vedení pro jeho tělesnou bezpečnost neškodným.

S tímto názorem vrchního soudu nelze však souhlasit. Okolnost, že poškozený L. M. sám také pokračoval neopatrně, neomlouvá ještě obžalovaného a nevylučuje jeho trestně-právní zodpovědnost v případě jeho nedbalosti, která je v příčinné souvislosti s nastalým výsledkem.

Ze zjištěných skutečností je bezpochybné, že usmrcení L. M. nastalo proto, že byl zachycený elektrickým proudem, který před započetím opravy elektrického vedení vypnutý nebyl. Na vypnutí elektrického proudu převzal však rozkaz obžalovaný J. T., který zapnutí a vypnutí elektrického proudu denně obstarával.

Obžalovaný si byl vědomí toho, že v tomto případě šlo o rozkaz, který bezpodmínečně musel být splněný, neboť nesplněním tohoto rozkazu byl by býval ohrožen vážně život na opravě elektrického vedení pracujícího L. M. Proto povinností obžalovaného bylo tomuto rozkazu určitě vyhovět, nebo se vhodným způsobem postarat o to, aby mu bylo vyhověno, t. j. aby elektrický proud byl včas, před započetím opravy vypnutý. Avšak obžalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, o vypnutí elektrického proudu se vůbec nestaral a proto se stalo, že L. M. - když se přiblížil k elektrickému vedení drátem v tom předpokladu, že proud byl už vypnutý, - byl elektrickým proudem usmrcený. Obžalovaný byl tedy ve svém zaměstnání nedbalý, svojí nedbalostí způsobil smrt L. M.-ovi a jeho nedbalost je i v kauzální souvislosti s nastalým výsledkem, neboť zanedbání obžalovaného bylo hlavní příčinou, že poškozený L. M. byl usmrcený. Jsou tu tedy náležitosti skutkové povahy přečinu zabití člověka z neopatrnosti podle §§ 290 a 291 tr. z.