Rt 4724/1933
Nalézací soud nesmí právní názor zrušovacího soudu zbaviti účinnosti tím, že by obešel ustanovení § 293 odst. 2 tr. ř., zabývaje se případem s hledisek jiných, než se kterými se zrušovací soud zvláště vypořádal.

(Rozhodnutí ze dne 22.05.1933 , Zm I 205/32)
Z odůvodnění:
Právem napadá zmateční stížnost veřejného obžalobce rozsudek, vytýkajíc mu k čís. 1 nešetření zásady § 293 odst. 2 tr. ř., k čís. 2 zmatečnost podle čís. 5, 9 a) § 281 tr. ř. Důvod zproštění čís. 1 je v příkrém rozporu s právním názorem, který vyslovil zrušovací soud v předchozím, v této věci vydaném nálezu ze dne 3. října 1931 č. j. Zm I 936/30-4, uveřejněném pod čís. 4294 sb. n. s. tr., větou, že stačí, vykázal-li se veřejný obžalobce, jak se stalo i v souzeném případě - potřebným svolením ministerstva ku stíhání před vynesením rozsudku soudu prvé stolice.

Soudu nebylo dovoleno, by - šetře zdánlivě zásady § 293 odst. čís. 2 tr. ř. výrokem, že sejde podle tohoto ustanovení z rozhodnutí o otázce v citovaném nálezu záporně zodpověděné, není-li čin promlčen - ve skutečnosti zbavil uvedený právní názor, jenž vedl zrušovací soud ku zmíněné záporné odpovědi, účinnosti a v pravdě obcházel ustanovení § 293 odst. 2 tr. ř. tím, že zjednával skutečnosti, že přivolení ministerstva bylo vykázáno teprve po odpovědném výslechu obžalovaného, onen účinek, jejž mu s hlediska předpisů o promlčení zjednati nemohl, s hledisek jiných, se kterými se zvláště vypořádati nebylo zrušovacímu soudu v době citovaného nálezu třeba, ježto k nim nebylo rozsudkem tehdy přezkoumaným nikterak poukázáno. Jest podle toho rozsudek v prvé z uvedených dvou částí právně pochyben a podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. zmatečný již pro rozpor se závazným právním názorem zrušovacího soudu.