Rt 4706/1933
Odmontoval-li pachatel součástky cizího motorového vozidla a, použiv jich jen k jedné jízdě na svém stroji, zase je vrátil na původní místo, nejde o krádež, nýbrž toliko o přestupek bezprávného užívání podle § 127 tr. zák. o přest.

(Rozhodnutí ze dne 4.05.1933 , Zm II 497/32)
Z odůvodnění:
S hlediska uplatňovaného věcného důvodu zmatečnosti podle č. 1 a) /1 b)/ § 385 tr. ř. namítá stěžovatel, že odvolací soud ve zjištěném jednání obžalovaného, že odmontoval s jeho motocyklu cylindr s pístem, neshledal skutkovou podstatu zločinu krádeže, a z okolností, že obžalovaný provedl odmontování důležité součástky, což, jak tvrdí, vyžaduje delší, několikahodinovou odbornou práci a při čemž nutno provésti i některé změny na zmíněných součástkách, dále z toho, že namontováním těchto součástek na motocykl obžalovaného staly se součástky ty částí jeho stroje jako jednotného celku, - dovozuje, že obžalovaný musel jako odborník věděti, že tyto součástky budou vystaveny stejnému osudu jako jeho motocykl a že tento stává se namontováním zmíněných součástek cennějším, - a že, když tak učinil, jednal jen v úmyslu poškozenému je odciziti a proto že jeho čin tvoří skutkovou podstatu zločinu krádeže, kteráž byla dokonána již namontováním odňatých součástek. Z toho dovozuje stěžovatel, že odvolací soud mylně kvalifikoval čin obžalovaného pouze jako přestupek podle § 127 zákona o přestupcích.

Zmateční stížnost jest v této části bezpodstatná. Skutková podstata krádeže vyžaduje, aby pachatel odňal cizí věc movitou z držby aneb z detence jiného bez jeho svolení v úmyslu, aby si ji bezprávně přivlastnil. V tomto případě nelze však tento úmysl obžalovaného dovoditi jedině z okolnosti, že odmontoval zmíněné strojové součástky s motocyklu poškozeného a namontoval je na svůj stroj, ani z toho, že práce ta vyžádala si delší dobu a že snad bylo třeba provésti při tom i nějaké změny na odňatých strojových součástkách, když byly zjištěny jiné okolnosti, které svědčí o tom, že obžalovaný nezamýšlel ze stroje stěžovatelova odňaté součástky ponechati trvale na svém stroji, totiž, že obžalovaný namontoval ony součástky na svůj stroj jen proto, by jich použil k jízdě do Brna (aneb do Prahy) a že, když se s cesty té vrátil, namontoval zase ony součástky na stroj poškozeného. Tyto okolnosti vylučují úmysl věci odciziti, nutný pro skutkovou podstatu krádeže, a nemýlil se proto odvolací soud, když v jednání obžalovaného neshledal krádež, nýbrž pouze přestupek podle § 127 zák. o přest.