Rt 4691/1933
Vyslovil-li vyhoštění soud nebo státní úřad správní, jest návratem po rozumu § 324 (323) tr. zák. i pouhý vstup na území, z něhož byl pachatel vyhoštěn, v subjektivním směru je třeba, by pachatel věděl o zákazu (znal obsah vyhošťovacího dekretu), domněnka pachatelova, že návratem na krátkou (přechodnou) dobu zákaz (zákon) neporuší, odpovědnosti nezprošťuje (§§ 3, 233 tr. zák.).

(Rozhodnutí ze dne 19.04.1933 , Zm I 1048/31)
Z odůvodnění:
Z obžaloby pro přestupek § 324 tr. zák. (co do 9. srpna 1931) zprošťuje rozsudek obžalovaného z důvodů 1. že nebylo prokázáno, že obžalovaný chtěl u své manželky pobývati vůbec, t. j. asi trvale, nýbrž chtěl jí jen předati peníze, 2. že obžalovaný nebyl si vědom toho, že i tím přestupuje nařízené vyhoštění čili zákaz nebo třeba nařízení.

Právem vytýká stížnost státního zastupitelství prvnímu důvodu právní mylnost a zmatečnost dovozujíc, že návratem po rozumu § 324 (323) tr. zák. jest vyslovil-li vyhoštění soud, anebo, jako v souzeném případě státní úřad správní - i pouhý vstup na území, z něhož byl pachatel vyhoštěn, a to vstup byť na dobu sebe kratší.

Druhé části uvedeného výroku pak vytýká stížnost právem zmatečnosti, protože nejsou v rozsudku uvedeny žádné důvody pro dotčené zjištění, jež nemá ve výsledcích hlavního přelíčení žádné (přímé) opory, jelikož obžalovaný zjištěným nedostatkem vědomí se nehájil a vyhošťovací dekret, čtený při hlavním přelíčení, zcela jasně vyslovuje, že se obžalovanému zakazuje kdykoliv se do d-ského okresu vrátiti. Nehledě k tomu, byla by případná domněnka obžalovaného, že návratem na krátkou (přechodnou) dobu neporuší zákaz a trestní zákon, výsledkem nesprávného výkladu pojmu "návrat" v trestním zákoně uvedeného, tedy neznalostí zákona trestního, jež odpovědnosti nezprošťuje (§§ 3, 233 tr. zák.).