Rt 4665/1933
"Veřejnou" listinou ve smyslu trestního práva je listina vydaná veřejným úřadem v oboru jeho působnosti.

Poštovní doručenka je veřejnou listinou toliko v části pocházející od poštovního úřadu, v ostatním obsahu je listinou soukromou.

(Rozhodnutí ze dne 18.03.1933 , Zm IV 63/33)
Z odůvodnění:
Při přezkoumání věci z úřední moci přesvědčil se nejvyšší soud, že rozsudky obou soudů nižších stolic jsou zmatečné co do kvalifikace jako zločin padělání veřejné listiny podle § 391, 393 tr. zák. Tohoto zločinu dopustil se obžalovaný podle zjištění nižších soudů tím, že dne 13. září 1929 ve V. jakožto poštovní zřízenec, jemuž bylo mezi jiným svěřeno doručování doporučených dopisů, učinil, anebo nechal učiniti u položky 149 listovní doručovací karty poštovního úřadu e V. z 12. září 1929 tři křížky jako znamení adresátky I. P., připsav anebo nechav připsati v rubrice příjemce jména P. A. hejet Š. M., aniž této adresátce dopis č. 6671, došlý jí z Ameriky, doručil a takto zfalšovanou listovní doručovací kartku vrátil poštovnímu úřadu jako doklad, že veškeré doporučené zásilky řádně doručil, ač to pravda nebyla.

Ve smyslu trestního zákona jest považovati za veřejnou listinu tu, kterou vystavil veřejný úřad v oboru působnosti. Z tohoto pojmu plyne, že jen ta část listiny má se považovati za veřejnou, v níž úřad něco nařizuje, prohlašuje, zjišťuje nebo potvrzuje. Jsou-li však ve veřejné listině i takové části, které nepocházejí od veřejného úřadu a u nichž úřad při vzniku této další části v oboru své působnosti neúčinkuje, tato další část nespadá pod pojem veřejné listiny, nýbrž má se považovati za listinu soukromou.

Poštovní doručenky jsou jen z části veřejnými listinami, totiž v té části, která pochází od poštovního úřadu. Kromě toho však je jejich částkou potvrzení strany, že poštovní zásilku obdržela. Toto potvrzení má podepsati strana sama a nikoliv úředník. V této části poštovní doručenky nejsou veřejnými listinami, poněvadž úřad ani nepodpisuje strany, ani nespoluúčinkuje při podepsání, neboť nepotvrzuje, že by podpis byl pravý.

Když proto obžalovaný podepsal jméno strany na poštovní doručence a nepotvrdil nic jménem úřadu v oboru jeho působnosti, nelze jeho čin podřaditi ustanovení §§ 391, 393 tr. zák. jako zločin padělání veřejné listiny. Podpis obžalovaného v záhlaví listovní doručovací kartky u rubriky doručovatel neznamená nic jiného, než co tato rubrika sama praví, že totiž obžalovaný byl doručovatelem níže jmenovaných zásilek, neznamená však, že by obžalovaný potvrzoval pravost podpisů příjemců zásilek. Když tedy obžalovaný podepsal, aneb dal podepsati jméno strany na poštovní doručence a nepotvrdil nic jménem úřadu v oboru jeho působnosti, omezovala se jeho činnost jen na padělání podpisu strany a na předložení takto padělané doručenky poštovnímu úřadu na důkaz, že doručovací povinnost splnil a že tím zaniklo právo strany žádati u poštovního úřadu o vydání zásilky.