Rt 4644/1933
Stávka není nedovoleným činem trestným.

Odborový funkcionář jest poškozeným, pokud výrok o trestnosti stávky jest mu pachatelem vložen do úst, neboť toto jej poškozuje u ostatního dělnictva, jehož zájmy hájí.

(Rozhodnutí ze dne 28.02.1933 , Zm I 878/31)
Z odůvodnění
Pokud jde o soukromého obžalobce Emila G-a, nelze si po právní stránce dobře vysvětliti, jak dospěl první soud k názoru, že stávka je nedovoleným činem trestným, s tohoto právního stanoviska označuje pak za bezvadný výrok, který podle letáku prý Emil G. pronesl, že stávkovati je zločinem, vždyť přece § 3 zákona čís. 43/1870 ř. zák., jenž označoval jako trestná jen určitá jednání za stávky, byl zrušen § 7 zákona čís. 309/21 a § 1 odst. 2 téhož zákona zmiňuje se o stávkách. Jiným zákonem stávka nebyla prohlášena za trestný čin (viz také Hácha: Koaliční právo ve Slov. věc. práva str. 202). Ostatně záleží jen na tom, jaký byl smysl a účel pozastavené věty v souzeném případě.

Nemůže býti pochybnosti, že stávka jest dělníky všeobecně považována za důležitý a účinný prostředek v hospodářském boji dělnictva proti podnikatelům a s tohoto hlediska bylo by pak uvažovati, zda jest obviňování vyslovené proti dělnickému odborovému tajemníku, jehož úkolem přece jest hájiti zájmy dělnictva, že odsuzuje stávku jako zločin, obviňováním z nepočestného činu nebo smyšlení se stanovisko dělnictva, pro něž leták s pozastavenou statí byl určen. Jest proto rozsudek i v této části zmatečný podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. Bylo proto rozsudek zrušiti a věc vrátiti soudu první stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.