Rt 4600/1933
Spolupachatelství zločinu veřejného násilí podle § 98 a), b) tr. zák.

(Rozhodnutí ze dne 24.01.1933 , Zm II 384/31)
Z odůvodnění:
Je pravda, že u obžalovaných Vojtěcha P-a a Aloisie L-i nebylo zjištěno, že učinili K-ovi nějaké násilí, a je rovněž správné, že nelze shledávati "skutečně učiněné násilí v pouhé skutečnosti, že za K-em jeli, by se nevracel do práce (což také rozsudek nečiní). Avšak zmateční stížnost přehlíží, že rozsudek právem činí i tyto dva obžalované spoluzodpovědnými za skutečně vykonané násilí druhých - Františka P-a, L-a a P-y - jako spolupachatele, zjistiv, že všech pět obžalovaných vědomě spolupůsobilo k dosažení téhož cíle, najmě že Vojtěch P. a L. svou účastí na hlídce a přítomností při výkonu násilí spáchaného na K-ovi ostatními třemi spoluobžalovanými dali najevo, ž s násilným jednáním druhých a zadržením K-a, by nenastoupil práci, se stotožňují a že si byli všichni také vědomi, že spolupůsobí při společném podniku za společným cílem. Vzájemné předchozí dohody nebo úmluvy mezi spolupachateli pro pojem spolupachatelství není třeba.

Stačí, že všichni obžalovaní vědomě spolupůsobili a že činnost každého z nich je složkou děje, jehož celek tvoří trestné jednání, za výsledek zodpovídají všichni, i když někteří z nich osobně násilí neučinili. Není také třeba, by obžalovaní - jak žádá zmateční stížnost, slovy projevili úmysl, jímž byli při činu vedeni, proto je lhostejno, že obžalovaný P. nepronesl žádného výroku, když dal K-ovi políček.