Rt 4591/1933
Hlavní přelíčení jest odročiti pro nedostavení se svědka neznámého pobytu jen, lze-li důvodně očekávati, že další pátrání po svědku nezůstane bez úspěchu, any zbývají ještě pro pátrání po něm prostředky cesty dosud opomenuté, avšak podle zvláštních okolností případu způsobilé k objevení svědkovy stopy.

Nejde o porušení zásady přímosti (ústnosti), usnesl-li se soud proti opačnému návrhu obhájce (bez jeho souhlasu), by byla čtena výpověď k hlavnímu přelíčení se nedostavivšího svědka z přípravného řízení, an pobyt svědkův nemohl býti vypátrán.

(Rozhodnutí ze dne 18.01.1933 , Zm I 856/32)
Z odůvodnění:
Vytýká stížnost předem, že byla porušena zásada přímosti nebo třeba i ústního trestního řízení tím, že se porotní soudní sbor proti opačnému názoru obhájce, přesněji, bez jeho souhlasu usnesl na tom, by byla čtena výpověď vydaná nedostavivším se ku hlavnímu přelíčení svědkem Ludvíkem P-em v řízení přípravném a že pak byl skutečně čten dotčený zápis. Avšak sama stížnost uznává, že zákon stanoví výjimky z uvedené zásady, najmě jest při hlavním přelíčení čtení protokolu o dřívějším výslechu svědka podle § 252 první odstavec č. 1 tr. ř. přípustno, neví-li se, kde se svědek zdržuje. Tento předpoklad byl v souzené trestní věci splněn četnickou zprávou, že pobyt svědka P-e nemohl býti přes všechno úsilí vypátrán, že P. bydlel na F. v P. jen přechodně a že P. jest nestálého pobytu.

Lze zásadně souhlasiti s dalším názorem stížnosti, že jest při rozhodování o tom, má-li se použíti citovaného ustanovení § 252 tr. ř., přihlížeti i ku větší nebo menší závažnosti výpovědi dotčeného svědka, takže bude, najmě jde-li o svědectví pro obhajobu důležité, po případě i odročením hlavního přelíčení zjednati čas k dalšímu, důkladnějšímu pátrání po pobytu dotčeného svědka. Než netřeba uvésti na pravou míru úsudek stížnosti, že jde ve výpovědi svědka P-e o nejdůležitější ze složek průvodní látky, jimiž byl stěžovatel usvědčen ze zapálení stodoly K-ovy, o hlavní důkaz dotčeného skutku, dokázati neúplnost předpokladů tohoto úsudku a zvláště zdůrazniti, že sama stížnost vytýká výpovědi P-ově různé vady, jejichž neodstranění opětným, ústním a přímým slyšením P-e bylo spíše v zájmu než v neprospěch obhajoby.

Neboť zásadu ústnosti (přímosti) průvodního řízení jest i v případech dotčeného rázu uvésti v soulad se zásadou kontinuity hlavního přelíčení zabezpečenou předpisy §§ 273-276 tr. ř., bude tudíž z důvodu nedostavení se svědka, jehož pobyt jest neznámý, odročiti hlavní přelíčení jen, lze-li důvodně očekávati, že další pátrání po svědku nezůstane bez úspěchu, any zbývají ještě pro pátrání po něm prostředky a cesty dosud opomenuté, však dle zvláštních okolností případu způsobilé k objevení svědkovy stopy. Takové prostředky a cesty nebyly obhájcem v projevu nesouhlasu se čtením výpovědi naznačeny a nebyly ani jinak zjevny.

Proto nepochybil porotní soudní sbor, uvaroval-li se zřejmě bezúspěšného a zbytečného odročení hlavního přelíčení, nahražuje v základě zmocňujícího jej k tomu ustanovení trestního řádu přímý výslech nevypátraného svědka P-e čtením zápisu o dřívější jeho výpovědi, a nelze v této důvodné a zákonem kryté odchylce od zásady přímosti (ústnosti) spatřovati porušení jí.