Rt 4587/1933
I. Ustanovení § 77 tr. zák. nelze použíti, spáchal-li obžalovaný trestný čin z rozkazu a návodu svých nastávajících představených.

II. Skutková podstata přečinu podplácení podle § 470 tr. zák. není dána, byl-li veřejnému úředníku slíben neb poskytnut dar po skončení jeho úřední činnosti v určité věci.

(Rozhodnutí ze dne 12.01.1933 , Zm IV 21/32)
Z odůvodnění:
Město M. pronajalo svoji elektrárnu U-ské elektrárenské společnosti, při pořizování inventáře a při odevzdání podniku nájemci dopustili se někteří zaměstnanci (úředníci) obou smluvních stran trestných machinací ke škodě města M., za něž byli obžalováni a někteří nižšími soudy odsouzeni pro zločiny podvodu, účastenství a podvodu a pro přečin podplácení.

Nejvyšší soud, pojednav o zmatečních stížnostech veřejného žalobce a odsouzených obžalovaných, z části zmateční stížnost obžalovaného A. K. zamítl, z části jí vyhověl a uvedl

Pokud v odůvodnění k uplatňovanému zmatku podle § 385 č. 1 a) tr. ř. stěžovatel namítá, že se činu dopustil pod nátlakem, a míní snad takto věcným poukazem uplatniti důvod zmatečnosti podle § 385 č. 1 c) tr. ř., totiž, že soud nepřihlížel k okolnosti vylučující trestnost ve smyslu § 77 tr. zák., jest zmateční stížnost v této části bezpodstatná. Stěžovatel ani sám nikdy netvrdil ve svém zodpovídání, že čin spáchal pod takovým nátlakem, činěným buď u-skou elektrárenskou společností, nebo zástupci města M., že by byl pro případ neuposlechnutí daných mu rozkazů přímo ohrožován buď život neb tělesná bezpečnost jeho samého aneb jeho příslušníků, taková okolnost také ze skutkového zjištění rozsudku odvolacího soudu nevychází. Zjištění učiněné odvolacím soudem, že obžalovaný jednal z rozkazu a návodu ředitelů U-ské elektrárenské společnosti V. M. a A. S., tedy svých nastávajících nadřízených, k odůvodnění použití § 77 tr. zák. nestačí. V té části byla zmateční stížnost jako bezdůvodná podle 1. odst. § 36 por. nov. zamítnuta.

S hlediska uplatňovaného zmatku podle § 385 č. 1 a) tr. ř. ohledně přečinu podplácení podle § 470 tr. zák. namítá stěžovatel mimo jiné, že v zjištěném jeho jednání není skutková podstata tohoto trestného činu, poněvadž nijak nebylo prokázáno, že dr. P-ovi peněžitou odměnu předem slíbil za to, aby porušil svoji úřední povinnost, aneb že ho vůbec k porušení povinnosti úřední sváděl. Zmateční stížnost v této části jest důvodná. Přečinu podplácení podle § 470 tr. zák. se dopustí, kdo veřejnému úředníku dá dar nebo odměnu, anebo kdo mu ji slíbí proto, aby porušil svoji povinnost.

Obžalovaný, jak odvolací soud zjistil, odevzdal manželce dr. P-e 10.000 Kč 14 dní před vánočními svátky roku 1922, tedy v měsíci prosinci onoho roku. Tento dar byl podle zjištění odvolacího soudu odevzdán "za příznivé vyřízení pronájmu elektrárny". Úřední činnost dr. P-e, jakožto člena poradního sboru vládního komisaře města M., ve věci pronájmu elektrárny byla v té době již skončena, neboť, jak zjištěno, smlouva o pronájmu elektrárny byla vládním komisařem města M. již dne 12. července 1922 podepsána a po schválení nadřízeným županským úřadem byla elektrárna již v měsíci říjnu 1922 U-ské elektrárenské společnosti jako nájemci předána.

Že obžalovaný, aneb někdo jiný dr. P-ovi před uzavřením zmíněné nájemní smlouvy slíbil odměnu za to, aby se jako člen poradního sboru přičinil, by nájemní smlouva s U-skou elektrárenskou společností byla uzavřena, ze zjištěného skutkového stavu nijak nevychází a tato okolnost nebyla ani obžalobou tvrzena, také se strany obžaloby žádné důkazy v tom směru nebyly nabídnuty.