Rt 451/1921
K pojmu podněcování.

( Rozhodnutí Kr II 216/21, 21.05.1921 )
Z odůvodnění:

Pokud se týče trestné kvalifikace jednoho z obžalovaných, jemuž byl uložen trest dle prvé sazby § 72 tr. zák., uvádí se v rozhodovacích důvodech rozsudku nalézacího soudu nejen, jak sama stížnost připomíná, při odůvodňování výměry trestu jako okolnost stěžovateli přitěžující, že byl pobuřovatelem ostatních spoluobviněných, nýbrž zjišťuje se o něm mimo to při odůvodňování výroku o vině, že vybubnováním vyhlášky, by se občané ozbrojili a se zbraní táhli do města, že nadešla vhodná doba k dosažení jejich požadavků, celou vesnici pobouřil a tak nejvíce se přičinil o to, by lid z vesnice celkový účel srocení posílil a podporoval, čímž naznačeno je zcela jasně, že nalézací soud spatřuje ve stěžovateli pobuřovatele ve smyslu prvé věty § 72 tr. zák.

Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti, stížnost namítá, že pouhé vybubnování není pobuřováním ve smyslu dotyčných zákonných ustanovení, jímž prý míněno jest vykonávání jistého psychického vlivu na rozhodnutí třetích osob.

Zákon nepodává v žádném z oněch ustanovení, v nichž stanoví zvláštní tresty pro pobuřovatele a vůdce, definice tohoto pojmu, není však důvodu k domněnce, jakoby tato forma trestní viny, mající arciť v zápětí zvýšenou trestnost, vyžadovala jiný ráz či snad větší intensitu působení na vůli a rozhodnutí jiných, než které předpokládá pojem návodu ve smyslu § 5 tr. zák. Že ale vylíčené jednání stěžovatelovo odpovídá pojmu návodu, je nepochybno, neboť jím stěžovatel zločin, o který se v tomto případě jedná, jak zjišťuje rozsudek, nastrojil a dal k němu úmyslně podnět, a nalézací soud vyměřil mu tudíž trest správně dle první sazby § 72 tr. zák.