Rt 4262/1931
K otázce kdy lze provádět dokazování dopisem.

Dopis není a nemůže býti průvodním prostředkem o věcech, jež mohou býti dokazovány řádnými průvodními prostředky, neboť jeho přečtení příčilo by se zásadě přímosti a bezprostřednosti.

(Rozhodnutí ze dne 17.09.1931 , Zm I 520/31)
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost vytýká, že porotní dvůr soudní nerozhodl o návrh (správně nevyhověl návrhu obhájcovu při hlavním přelíčení), by byl přečten dopis Václava V-a, strýce obžalovaného a že tím zkrátil obžalovaného v jeho obhajobě. Zmateční stížnost má za to, že podání mělo býti čteno za všech okolností, a že okolnosti v podání sdělení (že obžalovaný byl po 3 léta nemocen zánětem mozkových blan a že jeho matka již po dlouhá léta trpí touž chorobou) mohly v porotcích vzbuditi pochybnost o příčetnosti obžalovaného, a dáti podnět k vyžádání nového posudku znalců psychiatrů.

Zmateční stížnost má snad na mysli ustanovení § 252 posl. odst. tr. ř., podle něhož jest při hlavním přelíčení přečísti, a to z povinnosti úřední, tedy za všech okolností, listiny, které jsou pro věc významné, nevzdají-li se tyto obě strany, totiž listiny, jež mají vztah na čin sám, na způsob jeho provedení a na úmysl pachatelův, a tudíž i na jeho příčetnost (sb. n. s. čís. 1715 tr.). Leč ono podání strýce stěžovatelova není vůbec listinou ve smyslu § 252 předposlední odstavec tr. ř., totiž písemností, tvořící důkaz o tom, co se v ní potvrzuje, ani není písemností jiného druhu, to jest listinou, o jejímž obsahu se nemůže soud dověděti jinak než jejím přečtením (sb. n. s. čís. 2486 tr.), nýbrž je sdělením soukromé osoby o okolnostech, jež lze dokazovati jen výslechem svědků nebo slyšením znalců. Chtěla-li obhajoba dokazovati správnost obsahu podání, bylo na ní, by o něm učinila příslušné průvodní návrhy, jež by se pak provedly za záruk stanovených pro provádění důkazů v trestním řízení před porotou. Takové podání tudíž není a nemůže býti průvodním prostředkem o věcech, jež mohou býti dokazovány řádnými průvodními prostředky. Jeho přečtení příčilo by se zásadě přímosti a bezprostřednosti. Avšak nehledíc k tomu, dostal se obsah podání přes zamítavé usnesení soudní k vědomosti porotců tím způsobem, že soudní znalci v důsledku onoho mezitímního rozhodnutí porotního soudu, pročetše podání, odpověděli naň v posudku, a sdělili při hlavním přelíčení obsah podání soudu i porotcům.