Rt 4254/1931
Nezaplacení dluhu o sobě není trestné ani s hlediska § 183 tr. zák., ani s hlediska jiného předpisu trestního zákona.

Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 16. října 1930, pokud jím byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěn z obžaloby pro zločin zpronevěry podle §§ 183, 184 tr. zák.

(Rozhodnutí ze dne 8.09.1931 , Zm I 933/30)
Z odůvodnění:
Rozsudek uvádí, pokud jde o zpronevěru kamen, v rozhodovacích důvodech toto: "Pokud se týče 20 kusů kamen v ceně 6.000 Kč, které obžalovanému dodala firma P., zjistil soud podle výpovědí svědků Eduarda H-a a Bedřicha W-a a podle výpisu z knih, že tato firma dodávala obžalovanému kamna, a že obžalovaný dluh splácel, že pak při poslední objednávce (při objednávce týkající se oněch 20 kamen), jež byla ujednána krátce před ohlášením vyrovnání, vyjednal svědek H. (zástupce řečené firmy) s obžalovaným, že kamna musí býti zaplacena hned po dodání, že si dodávající firma vyhražuje vlastnictví na nich až do úplného zaplacení, a že obžalovaný kamna přijal, nezaplatil a použil jich (jako stavitel) na stavbu. Ani v tomto směru neshledal soud, že obžalovaný za sebou zadržel a si přivlastnil věc svěřenou, a je přesvědčen, že i tu jde o soukromoprávní závazek obžalovaného, který toliko závazek nesplatil. Nezaplacení dluhu o sobě není však trestné ani s hlediska § 183 tr. zák., ani s hlediska jiného předpisu trestního zákona.