Rt 4250/1931
Druhý odstavec § 252 tr. ř. označuje písemnosti, jež musí býti při hlavním přelíčení čteny, nenaznačuje však, že by nesměly býti čteny trestní spisy jež nejsou právoplatně ukončeny.

Nejde tedy o zmatek čís. 5 § 344 tr. ř., byly-li při hlavním přelíčení přes odpor obžalovaného pro zločin nedokonaného násilného smilstva čteny obžaloba a neprávoplatný rozsudek, odsuzující téhož obžalovaného pro zločin § 93 tr. zák., spáchaný smilným útokem na ženu, jichž se obžaloba dovolávala na důkaz toho, že obžalovaný není neschopen zažalovaného činu, a upozornil-li předseda soudu porotce na to, že rozsudek ten nenabyl ještě právní moci.

(Rozhodnutí ze dne 5.09.1931 , Zm I 547/31)
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost napadá rozsudek porotního soudu jen důvodem zmatečnosti podle § 344, čís. 5 tr. ř., jejž shledává v tom, že při hlavním přelíčení byly přes odpor obhájce obžalovaného čteny spisy Tk 208/30 krajského soudu v Mladé Boleslavi, ač rozsudek v této věci vydaný nebyl ještě právoplatný, při čemž tvrdí, že obhajoba obžalovaného byla přečtením těchto spisů značně stížena, an prý tento rozsudek, který nebyl ještě právoplatný, působil na porotce nesporně takovým způsobem, že hlasovali pro vinu obžalovaného. Stížnosti nelze přiznati oprávnění.

O čtení spisů při hlavním přelíčení jedná, jak bylo již poznamenáno, § 252 tr. ř. Jest tedy zkoumati, zda byly porušeno předpisy tohoto ustanovení zákona. Jisto jest, že předpisy prvého odstavce tohoto § (předpisy pod č. 1-4) v souzeném případě porušeny nebyly, neboť tyto předpisy stanoví jen předpoklady, za nichž lze při hlavním přelíčení čísti protokoly o výslechu spoluobviněných a svědků a posudky znalců, nemají tedy významu pro řešení otázky, zda bylo lze při hlavním přelíčení čísti obžalobu a rozsudek ze spisů Tk 208/30 krajského soudu v Mladé Boleslavi. Nejde však ani o porušení předpisu druhého odstavce § 252 tr. ř., jenž označuje ony spisy, jež musí býti při hlavním přelíčení čteny, nezřekly-li se toho obě strany (obžalobce a obžalovaný), nenaznačuje však, že by se takové spisy čísti nemohly a nesměly, a jen v takovém případě, kdyby tu byl takový předpis, a kdyby jej porotní soudní sbor porušil, mohlo by se snad mluviti o zmatečnosti podle § 344 čís. 5 tr. ř., kdyby tu byly i ostatní předpoklady tohoto ustanovení. Spisy, které se podle § 252 odst. 2 tr. ř. musí předčítati, jsou: protokoly o ohledání a nálezu, trestní nálezy proti obžalovanému dříve vydané, a listiny a písemnosti jiného druhu, které jsou pro věc významné.

Z toho, že soudní sbor porotní vyhověl návrhu veřejného obžalobce, by byly přečteny obžaloba a rozsudek ze spisů Tk 208/30 krajského soudu v Mladé Boleslavi "za účelem zjišťování skutečností, jež souvisí s obžalobou", lze souditi, že soudní sbor porotní pokládal onu obžalobu a onen rozsudek za "spisy, které jsou pro věc důležité", tedy za spisy, které musí býti podle druhého odstavce § 252 tr. ř. čteny, nezřeknou-li se toho obě strany. S tímto názorem jest souhlasiti, neboť obžaloba a rozsudek ze spisu Tk 208/30 krajského soudu v Mladé Boleslavi, jichž se dovolával obžalovací spis ze dne 28. dubna 1931 na důkaz toho, že obžalovaný není neschopen činu tímto obžalovacím spisem za vinu mu dávaného, byly, ač rozsudek ten nebyl ještě pravoplatným, důležitými pro posouzení otázky, zda obžalovaného lze pokládati za schopna činu za vinu mu dávaného, podle toho šlo o spisy, které jsou "pro věc důležité", tedy o spisy, jež musily býti podle druhého odstavce § 252 tr. ř. při hlavním přelíčení čteny již proto, že se obě strany toho nezřekly. Pokud jde o zásady trestního řízení, jež má ustanovení § 344 čís. 5 tr. ř. na mysli, stačí zkoumati, zda nebyla porušena zásada, podle níž má býti v trestním řízení vyšetřena materielní pravda (zásada plynoucí z § 3 tr. ř.) nebo zásady ústnosti a bezprostřednosti hlavního přelíčení. Porušení oné zásady přicházelo by v úvahu jen, kdyby porotci nebyli upozorněni na to, že přečtený rozsudek krajského soudu v Mladé Boleslavi ze dne 24. května 1930 nenabyl ještě právní moci. Porotci byli však podle záznamu protokolu o hlavním přelíčení předsedou soudního sboru porotního výslovně upozorněni, že rozsudek ten není ještě v právní moci, a že tedy nelze k němu přihlížeti jako k právoplatnému. Co se pak týče zásad ústnosti a bezprostřednosti, mohlo by o jejich porušení jíti jen, kdyby spisy, jež byly na základě onoho mezitímního nálezu při hlavním přelíčení předčítány, spadaly pod spisy v prvém odstavci § 252 tr. ř. vypočtené, tomu však tak není. (Srov. rozh. čís. 2804 víd. sb.).