Rt 4221/1931
Rozlišení skutkových podstat zločinu loupeže a zločinu krádeže podle § 174 I b) tr. zák.

(Rozhodnutí ze dne 25.06.1931 , Zm II 146/31)
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost Josefa K-a spatřuje vadnost řízení podle § 344 čís. 5 tr. ř. v tom, že nebylo vyhověno návrhu obhajoby, by ohledně události v Š. byla dána porotcům eventuální otázka na zločin krádeže podle §§ 171, 173, 174 I. a), b), II. a) r. zák. v ten smysl, zda nepoužil Josef K. při přepadení v Š. násilí, by se zachoval v držení ukradené věci. Podle protokolu udal obžalovaný Josef K. před porotou totéž jako v dřívějších protokolech, doznal se tudíž, že celý loupežný podnik v Š. byl spáchán z jeho podnětu po společném ujednání mezi všemi účastníky trestného činu, že nejdříve měli úmysl přepadnouti Z-a na silnici a tam mu odejmouti násilně peníze, když ho však propásli, chtěli totéž učiniti ve vesnici u lávky přes potok, a posléze že zašli do mlékárny, aby se tam společně zmocnili peněz, jež Z. právě vyplácel. Doznal-li dále, že všichni byli ozbrojeni revolvery ostře nabitými, že v mlékárně, uviděv u přepážky peníze, které měl pokladník ležeti před sebou, byl jako posedlý a že, hmátnuv po penězích a uslyšev střelbu, také vystřelil a dal se pak na útěk, nelze ze zodpovídání toho vůbec ustrojiti "tvrzení skutečností", odpovídajících skutkové podstatě § 174 I. b) tr. zák. Ta liší se od zločinu loupeže především dobou, kdy bylo násilí použito, mimo to však i formou zločinného úmyslu.

Při loupeži použije pachatel násilí, by se cizí věci teprve zmocnil, zločin podle § 174 I. b) tr. zák. předpokládá krádež již dokonanou. Slovní úprava "při krádeži byv přistižen" naznačuje, že pachatel počítal s možností, že se mu podaří zmocniti se lupu nepozorovaně, a že jen to, že byl při krádeži již dokonané přistižen, vyvolá v něm dodatečně úmysl a činnost směřující k tomu, by se použitím skutečného násilí nebo nebezpečné pohrůžky proti osobě zachoval v držení věci již ukradené.

Obžalovaný vůbec netvrdil, že snahou jeho nebo jeho společníků bylo odciziti peníze v mlékárně tajně, bez přistižení při činu. Odvaha jeho tlupy, projevivší se tím, že všichni vešli ozbrojeni za bílého dne do místnosti, kde pokladník mlékárny peníze právě vyplácel více osobám, by se tam každým způsobem zmocnili těchto vyplácených peněz, neponechává pochybnosti o povaze zločinného úmyslu všech obžalovaných, tedy i stěžovatele Josefa K-a, že totiž byla jejich snaha odejmouti cizí movité věci z držení a bez přivolení jiného provázena i pevným rozhodnutím, předem uváženým, učiniti někomu násilí, by byl trestný útok na cizí majetek provázen zdarem. "Hmátnutí" po penězích, které Z. měl ležeti před sebou, a které právě vyplácel Metoději G-ovi, stalo se podle stěžovatelova zodpovídání se v přítomnosti ostatních společníků ujednaného zločinu, kteří ihned započali se střelbou, a takto nutili dosavadní držitele peněz (Metoděje G-e i Jana Z-a), by protiprávnímu zásahu na jejich věci neodporovali. Činnost ta již sama o sobě zcela naplňuje pojem "učiniti někomu násilí, by se zmocnil .....", a nelze tudíž ze zodpovídání se obžalovaného dovozovati, že byly tvrzeny skutečnosti, odpovídající skutkové podstatě zločinu krádeže, kvalifikované i podle § 174 I. b) tr. zák. Nebylo proto důvodů, by soud dal porotcům i eventuální otázku, upravenou tak, jak ji navrhovala obhajoba.