Rt 4181/1931
Ke skutkové podstatě zločinu podvodu podle §§ 197 a 200 tr. zák. se nevyhledává zvláštní, těžko seznatelná lstivost, stačí již oklamání důvěry v denním životě obchodním obvyklé, lest může záležeti již ve slibu, že bude kupní cena do určité doby hotově zaplacena.

Musí však býti zjištěno jednak, že si byl pachatel v době činu vědom nevážnosti svého slibu, že mezi lstivým předstíráním pachatelovým a počínáním si oklamané osoby byla příčinná souvislost, že omyl v oklamaném lstivým předstíráním vyvolaný byl pro oklamaného pohnutkou a předpokladem jeho rozhodnutí.

Po stránce subjektivní musí býti zjištěno, že pachatel jednal v úmyslu způsobiti jiné osobě škodu, a to již v době, kdy se dopustil šálivého jednání.

(Rozhodnutí ze dne 28.05.1931 , Zm I 759/30)
Z odůvodnění:
Zmateční stížnosti obžalované nelze upříti oprávnění, pokud postrádá v rozsudku zjištění, rozhodná pro posouzení otázky, zda čin, z něhož jest obžalovaná viněna, jest jen bezprávím civilněprávním, či zda vykazuje skutkové znaky zločinu podvodu podle §§ 197 a 200 tr. zák.

Ke skutkové podstatě tohoto zločinu nevyhledává se zvláštní, těžko seznatelná lstivost, stačí již oklamání důvěry v denním životě obchodním obvyklé, lest může záležeti již ve slibu, že bude kupní cena do určité doby hotově zaplacena. Leč vždy musí býti zjištěno jednak, že si byl pachatel alespoň v době činu vědom nevážnosti svého slibu, jednak, že mezi lstivým předstíráním pachatelovým a počínáním si oklamané osoby byla příčinná souvislost, že omyl v oklamaném lstivým předstíráním vyvolaný byl pro oklamaného pohnutkou a předpokladem jeho rozhodnutí. Zda si soud tyto skutkové náležitosti v souzeném případě řádně uvědomil, nelze však jen ze zjištění, že obžalovaná slíbila, že zaplatí kupní cenu ihned po obdržení druhé zásilky, a že tak neučinila, seznati, ano ani ze spisů ani z rozsudku nevysvítá, komu a jakým způsobem (ústně nebo písemně) a kdy (před první objednávkou) obžalovaná slíbila, že "zaplatí zboží po obdržení druhé zásilky".

O subjektivní stránce lstivosti, jak byla shora naznačena, jakož i o příčinné souvislosti mezi šálivým jednáním a počínáním si oklamané firmy se rozsudek vůbec nevyjadřuje. Kromě těchto náležitostí musí býti dále zjištěno po stránce subjektivní, že pachatel jednal v úmyslu způsobiti jiné osobě škodu, a to již v době, kdy se dopustil šálivého jednání. I tu rozsudek zjišťuje jen objektivní výsledek činnosti obžalované, záležející v tom, že škoda nastala, neobsahuje však potřebná zjištění, z nichž by bylo lze seznati, že tato škoda byla obžalovanou zamýšlena, a to již, když učinila jednotlivé objednávky zboží, naopak poukazuje poznámka v důvodech rozsudkových, že obžalovaná jest úplně nemajetná (roz. v době vydání rozsudku na to, že si soud tuto náležitost vůbec neuvědomil. Právem vytýká v tomto směru stížnost rozsudku i nejasnost, pokud uvádí, že obžalovaná je "podle sdělení četnické stanice známou podvodnicí, která láká od obchodníků podvodným způsobem zboží a nikdy je nezaplatí", aniž zjistil konkrétní případy, v nichž se obžalovaná takové činnosti dopustila.