Rt 4178/1931
I. Přečinu podle § 27 zákona o nekalé soutěži může se dopustiti ten, jehož jednání směřuje k tomu, by posice zlehčovaného podniku byla v soutěži seslabena.

II. Pachatel nemusí míti zájem na konkurenčním podniku, může jej zlehčovati (za účelem soutěže) i z jiných důvodů a pohnutek (závist, pomstychtivost).

III. Není třeba, by škoda ze zlehčování podniku zlehčovanému skutečně vznikla, stačí již možnost škody jako následek zlehčovacích údajů.

IV. Přečin podle § 27 zák. čís. 111/1927 není deliktem výsledečným, nýbrž ohrožovacím.

V. Stěžuje-li se nebo podkopává-li se podnikateli úvěr, seslabuje se jeho posice v poměru soutěžitelském.

(Rozhodnutí ze dne 23.05.1931 , Zm II 60/30)
Z odůvodnění:
Přečinu podle § 27 zákona o nekalé soutěži může se dopustiti pachatel, který nemusí míti ani zájem na konkurenčním podniku, může konkurenční podnik zlehčovati (ovšem vždy za účelem soutěže) i z jiných důvodů a pohnutek, jako ze závisti, z pomstychtivosti atd. Zjištění soudu, že obžalovaný napsal, pokud se týče dal napsati korespondenční lístky firmě B. a firmě L. "za účelem soutěže", napadá stížnost, dokazujíc tím správnost obhajoby obžalovaného, že nejednal za účelem soutěže, nýbrž, by ony firmy informoval, by nepřišly u soukromého obžalobce o peníze.

Než soud uvádí pro dotyčné své přesvědčení, že totiž obžalovaný psal (dal napsati) ony tři lístky řečeným firmám za účelem soutěže, důvody nejen obsáhlé, nýbrž i logické, a nejsou dotyčné vývody stížnosti větším dílem ničím jiným než nepřípustným brojením proti hodnotění průvodů nalézacím soudem. Obžalovaný netvrdil, že nevěděl, že soukromý obžalobce požívá úvěru u řečených firem, a nemusil soud zvláště ještě odůvodňovati, že obžalovanému tato okolnost byla známa, najmě an zjišťuje na základě vlastních údajů obžalovaného, že obžalovaný poměry soukromého obžalobce znal, a ana se svědkem Ž-em potvrzená obhajoba obžalovaného nesla k tomu, že jim šlo o to, by firmy informovali, by nepřišly o peníze. Výpovědí Ž-ovou se soud zabývati nemusil, neboť Ž. udal jen to, co mu obžalovaný o svém úmyslu řekl.

Obžalovaný však mohl před Ž-em svůj úmysl zakrývati a sděliti mu jiný úmysl, než pravý, totiž úmysl soukromého obžalobce v soutěži poškoditi. Pro to, že obžalovaný tento úmysl měl, měl soud dosti závažných důvodů, svědčících i tomu, že obžalovaný Ž-ovi svůj pravý úmysl sděliti nechtěl. Jakým úmyslem Ž. byl veden, je pro posouzení viny stěžovatelovy lhostejné. Ke skutkové podstatě přečinu podle § 27 zákona o nekalé soutěži není potřebí, by škoda ze zlehčování podniku zlehčovanému skutečně vznikla. Přečin ten není deliktem výsledečným, nýbrž ohrožovacím (stejně Rosenthal, str. 332), stačí již možnost škody jako následek zlehčovacích údajů.

Čeho se údaje ty musí týkati, uvedeno v § 2 odst. 2 zákona o nekalé soutěži, jenž jest v § 27 téhož zákona citován. Tam se mimo jiné uvádějí jako takové údaje, týkající se poměrů majetkových a úvěrových, o něž podle rozsudečných zjištění v souzeném případě šlo. Každý obchodník a podnikatel až na nepatrné výjimky je nucen počítati s úvěrem. Stěžuje-li se nebo podkopává-li se podnikateli úvěr, seslabuje se jeho posice v poměru soutěžitelském, an je pak nucen opatřovati si úvěr za podmínek proti jiným soutěžitelům nepříznivějších, musí vyráběti nebo prodávati dráže, nebo se vůbec podnikání vzdáti. Nalézací soud zjistil tuto způsobilost zlehčovacích údajů obžalovaného.