Rt 4162/1931
Zlý úmysl, jehož je třeba pro skutkovou podstatu zločinu, předpokládá jednak činnost myšlenkovou (představivou), jednak činnost vůle. I když pachatel měl vůli přivoditi určitý výsledek jednání, není tím vyjádřeno ještě, že si též zlo se zločinem spojené rozvážil.

Zákon stíhá za přestupek opilství činy, které, provázeny úmyslem podle § 1 tr. zák., byly by zločinem, při nichž však složitější duševní pochody, pro zločinný úmysl nevyhnutelné, jsou pro úplné opilství pachatelovo vyloučeny.

Otázka, zda pachatel měl vůli ohroziti statky v § 85 b) tr. zák. uvedené, patří ke stránce subjektivní, již soud nemusel zjišťovati v jednotlivých jejích složkách, jakmile, zjistiv úplné opilství pachatelovo, posuzoval jeho činnost jen s hlediska přestupku § 523 tr. zák.

(Rozhodnutí ze dne 15.05.1931 , Zm I 49/30)
Z odůvodnění:
Podstatou zmateční stížnosti, uplatňující ve směru odsouzení obžalovaného pro přestupek § 523 tr. zák. (§ 85 b) tr. zák.) zmateční důvody podle § 281 čís. 5, 9 a) a b) tr. ř., jest jednak, že odděluje náležitost "vůli přivoditi nebezpečí" při zločinu veřejného násilí podle § 85 b) tr. zák. od subjektivní stránky skutkové podstaty a přičleňuje ji jako zákonný znak ke stránce objektivní, jednak, že skutkové zjištění "zlomyslnosti" trestného skutku považuje za vyřešení subjektivní stránky zločinu podle § 85 b) tr. zák. Tento základ uplatňovaných zmatečností jest však vadný a spočívá na mylném právním pojetí skutkové podstaty onoho zločinu i přestupku, přesněji řečeno: na mylném rozložení zákonných znaků zločinu veřejného násilí podle § 85 b) tr. zák. a na vadném nazírání na pojem zlého úmyslu. Zdá se, že stěžovatel byl sveden na scestí ve svých úvahách o nezbytnosti prvku vůle nejen pro zločin § 85 b) tr. zák., nýbrž i pro přestupek podle § 523 tr. zák. dvěma různými, při tom však jemně odstíněnými psychologickými stránkami zlého úmyslu podle § 1 tr. zák.

Zlý úmysl pro zločin potřebný předpokládá jednak činnost myšlénkovou (představivou), jednak činnost vůle (rozváženo - umíněno, bedenken - beschliessen). I když pachatel měl vůli přivoditi určitý výsledek jednání, není tím vyjádřeno ještě vše to, co vyžaduje zlý úmysl § 1 tr. zák. (ač se pravidelně ta i ona stránka duševní činnosti vyvíjí současně a splývá v jedno), by si totiž pachatel též zlo se zločinem spojené "rozvážil", ať již přímo logickými úvahami, ať pouhým letmým uvědoměním si následků činu a okolností jej provázejících. Odlišnost těchto dvou stránek zlého úmyslu vynikne při abnormalitách duševního stavu, na př. při pomatení smyslů (§ 2 c) tr. zák.), ať již z opilství nebo z jiné příčiny, činnost představivá a usuzovací jest dotčena a porušena ve svých logických pochodech a normálních řetězech úsudkových, nikoli však činnost vůle. Základem napadeného rozsudku jest skutkové zjištění, že obžalovaný vhodil kámen do okna obydlené světnice, v níž po rozbití vnější a vnitřní tabule okenní zasáhl Bohuslavu K-ovou, stojící dva kroky od okna, a že v téže asi vzdálenosti od okna stála jiná osoba, dále skutkové zjištění, že čin obžalovaného byl očividně zlomyslný, že se jevil na venek jako takový, že však obžalovaný nevěděl pro opilost, co dělá. Soud tu jen vyjadřuje na podkladě doslovu prvého odstavce § 85 tr. zák. vzhledem k současně zjištěné opilosti, že nešlo o skutek obžalovaného, který by co do jeho výsledku bylo lze posuzovati jen jako dílo náhody nebo neopatrného si počínání (§ 431 tr. zák.), nýbrž o skutek též ve směru trestného výsledku chtěný pachatelem jednajícím v úplném opilství. K objektivní stránce skutkové podstaty však nepřináleží "vůle způsobiti ohrožení pro život atd.", jak se zmateční stížnost domnívá. Otázka, zda se vůle obžalovaného nesla i tímto směrem, patří již ke stránce subjektivní, ji však nalézací soud řešiti v jednotlivých jejích složkách neměl již příčiny, jakmile, zjistiv úplné opilství pachatelovo, posuzoval jeho činnost jen s hlediska přestupku § 523 tr. zák.

Pokud se týče náležitosti přestupku podle § 523 tr. zák., stačí poukázati, že skutkově zjištěná trestná činnost obžalovaného jeví se na venek - bez ohledu na náležitosti stránky subjektivní - jako zlomyslné poškození cizího majetku, z něhož mohlo vzejíti nebezpečenství pro život, zdraví a bezpečnosti lidského těla, tudíž jako zločin podle § 85 b) tr. zák. Vzájemné sčlenění předpisů §§ 2 písm. c), 236 a 523 tr. zák. neponechává pochybnosti, že zákon stíhá za přestupek opilství činy, které, provázeny úmyslem podle § 1 tr. zák., byly by zločinem, při nichž však složitější duševní pochody, pro zločinný zlý úmysl nevyhnutelné, jsou pro úplné opilství pachatelovo vyloučeny.