Rt 4120/1931
Soud má právo zkoumati obsah i důvody posudku soudní lékařské rady a zjednati si samostatné přesvědčení, zda lze pokládati okolnosti posudkem dokazované (usmrcení z pohnutek sadistických) za dokázané čili nic.

(Rozhodnutí ze dne 27.03.1931 , Zm II 432/30)
Z odůvodnění:
K výtce zmateční stížnosti, že se posudek soudní lékařské rady "nedovoleným způsobem vyslovuje, že jde o vraždu z motivů sadistických, a že svou nevhodnou úpravou musel neb aspoň mohl v soudu předem vzbuditi přesvědčení, že jde skutečně o vraždu ve smyslu právním, ač jest možný i zločin zabit z pohnutek sadistických", jest k vůli úplnosti dodati, že soudní lékařská rady byla o podání posudku v tomto směru soudem výslovně dožádána, a zdůrazniti, že se již soudní znalci psychiatři, slyšení při prvním hlavním přelíčení, vyslovili v ten rozum, že jde o vraždu z vilnosti, ne však o čistou vraždu takovou, a že obžalovaný ani jeho obhájce nevznesli tehdy proti tomu odpor, a poněvadž nyní obžalovaný souhlasil i s přečtením tohoto posudku i s dodatkem, dostal se tento názor znalecký již touto cestou k vědomosti soudu, takže není odůvodněno tvrzení zmateční stížnosti, že teprve posudkem soudní lékařské rady bylo soudu "vsugerováno přesvědčení, že jde o vraždu z pohnutek sadistických".

Ostatně soud má právo, a to jest třeba zdůraniti, zkoumati obsah i důvody každého znaleckého posudku, tedy i posudku soudní lékařské rady, a zjednati si samostatné přesvědčení o tom, lze-li pokládati okolnosti jím dokazované - v souzeném případě úmyslné usmrcení z pohnutek sadistických - za dokázané čili nic. O rozdílu mezi vraždou a zabitím byli porotci předsedou poučeni, a ana jim byla kromě hlavní otázky na zločin vraždy dána i eventuální otázka na zločin zabití, měli možnost posouditi čin obžalovaného s toho i onoho hlediska.