Rt 4103/1931
Povolení podmíněného odsouzení nelze činiti závislým (§ 4 zák. čís. 562/1919 sb. z. a n.) na tom, zda odsouzený do určité doby nahradí soukromému obžalobci (poškozenému) útraty řízení.

(Rozhodnutí ze dne 13.03.1931 , Zm I 651/30)
Z odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 13. prosince 1927 odsoudil obžalovaného pro přestupek urážky na cti podle §§ 496, 491 tr. zák. do vězení na jeden den, které bylo změněno v peněžitý trest 50 Kč s tím, že, kdyby byl nedobytný, zůstane při trestu vězení v trvání jednoho dne, a to podmínečně na jeden rok. Na odvolání soukromého obžalobce byl rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Chrudimi ze dne 13. února 1928 obžalovanému trest zvýšen na pěti denní vězení s jedním postem, podmíněný odklad ponechán, připojena však podmínka ve smyslu § 4 zák. čís. 562/19, by obžalovaný dal soukromému obžalobci zadostiučinění, najmě pak, by mu nahradil veškeré útraty právního zastoupení prvé i druhé stolice, jak byly upraveny a jemu k náhradě uloženy.

Rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Chrudimi ze dne 13. února 1928 byl porušen zákon. Odporuje zákonu, že rozhodnutí krajského jako odvolacího soudu v Chrudimi ukládá obžalovanému jako zvláštní podmínky přiznání podmíněného odsouzení ve smyslu § 4 zákona čís. 562/19, by soukromému obžalobci nahradil veškeré útraty právního zastoupení prvé i druhé stolice.

Nelze povolení podmíněného odkladu výkonu trestu činiti závislým na tom, zda odsouzený do určité doby nahradí soukromému obžalobci (poškozenému) útraty řízení.

"Škodou" ve smyslu § 4 zákona rozumí se hmotná újma ze samého trestného činu přímo plynoucí, a nelze útraty řízení podřaditi ani pod pojem "zadostiučinění", které směřuje ke škodě nehmotné, taktéž trestným činem způsobené.