Rt 4095/1931
Ustanovení § 3 zákona o maření exekuce nepředpokládá nutně zabavení uhražovací nebo zajišťovací exekucí, spadá sem i zabavení policejní (závadných brožur), subjektivní stránka.

(Rozhodnutí ze dne 6.03.1931 , Zm I 136/31)
Z odůvodnění:
Stížnost namítá, že tu není skutková podstata přestupku podle § 3 zák. ze dne 25. května 1883, čís. 78 ř. zák. o maření exekuce, neboť, nehledíc prý k tomu, že nešlo o exekuci v technickém slova smyslu, o výkon nuceného zabavení věcí uhražovací nebo zajišťovací exekucí, není prý vůbec zjištěno, že stěžovatel, odnášeje balík tiskopisů z místnosti sekretariátu komunistické strany v K., věděl, že jsou v balíku zabavené brožury ("Na cestě k bolševismu 1929").

Námitka stížnosti, že nešlo o exekuci v technickém slova smyslu, že zabavení nebylo provedeno uhražovací nebo zajišťovací exekucí, je právně bezpodstatná, ustanovení § 3 zákona nepředpokládá nutně takové zabavení, nýbrž chrání vážnost všech úředních opatření záležejících v sekvestrování, v zabavení nebo v obstavení věci, takže jest nepochybno, že pod toto ustanovení zákona spadá i zabavení policejní, o něž tu podle rozsudkového zjištění šlo. I další námitka stížnosti je právně bezpodstatná. Po stránce subjektivní se vyžaduje ke skutkové podstatě přestupku podle § 3 zák. o maření exekuce jen vědomí pachatelovo, že odstraňuje za účelem v tomto ustanovení zákona uvedeným věc úředně zabavenou (sekvestrovanou neb obstavenou). Tyto předpoklady subjektivní skutkové podstaty přestupku podle § 3 zák. o maření exekuce jsou v rozhodovacích důvodech zjištěny, najmě je v nich způsobem formálně bezvadným zjištěno, že stěžovatel věděl, že balík jím odnášený byl policií zabaven. Zda stěžovatel věděl, že balík obsahuje ony brožury, jež policie hledala, či nikoli, je s hlediska subjektivní skutkové podstaty přestupku tu v úvahu přicházejícího lhostejno.