Rt 4089/1931
I. V případech, kde určitá norma chrání zájmy určité osoby i proti její vůli, nemůže se osoba takovou normou chráněná dopustiti návodem k porušení této normy spoluviny na trestném činu porušením této normy.

II. Zákon ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n. nemá za účel jen chrániti zájmy voličů, nýbrž i zabrániti chrániti čistotu voleb.

(Rozhodnutí ze dne 4.03.1931 , Zm I 288/30)
Z odůvodnění:
Rozsudek soudu prvé stolice zjišťuje v rozhodovacích důvodech, že obžalovaní žádali dne 26. října 1929, v den před volbou do Národního shromáždění, v P. obchodníka Čeňka M-u, by jim prodal po 3 lahvích piva, že se M. zprvu zdráhal jejich žádosti vyhověti, protože v den před volbou do Národního shromáždění jest zakázáno prodávati nápoje obsahující alkohol, že se však dal pak obžalovanými uprositi, tak že jim konečně žádané pivo prodal. Rozsudek připouští, že se M. dopustil přečinu podle § 58, I. čís. 7 zák. ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n., a že obžalovaní vyvinuli při tom činnost v § 5 tr. zák. naznačenou, přiměvše M-u k prodeji piva, zprošťuje však přes to tyto dva obžalované podle § 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro přečin podle § 5 tr. zák. a § 58 I. čís. 7 cit. zák., v podstatě ze dvou důvodů: 1. proto, že je názoru, že se obžalovaní nemohli dopustiti trestného návodu k přečinu podle § 58, I. čís. 7 zák. ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n., již proto, že ustanovení §§ 32 a 58, I. čís. 7 tohoto zákona mají hlavně za účel chrániti voliče, záležejícím v tom, že navedl v den před volbou do Národního shromáždění jinou osobu, by mu prodala nápoj obsahující alkohol, jest spatřovati jen beztrestné přispění k porušení norem sloužících k vlastní ochraně voličově, a 2. proto, že je názoru, že jest z toho, že § 32 zák. ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n. jen ustanovuje, že v den před volbou a v den volby (do Národního shromáždění) jest zakázáno prodávati, čepovati a podávati nápoje obsahující alkohol, souditi, že zákonodárce zamýšlel vyloučiti trestnost činnosti záležející v koupi takových nápojů v den před volbou nebo v den volby (do Národního shromáždění).

Zmateční stížnost státního zastupitelství napadá zprošťující rozsudek důvodem zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) tr. ř., namítajíc, že nalézací soud porušil zákon, shledav z oněch důvodů, že zjištěné jednání obžalovaných nezakládá skutkovou podstatu trestného činu, náležejícího před soud. S odůvodněním zprošťujícího výroku pod 1. nelze souhlasiti.

Je pravda, že v případech, v nichž určitá norma chrání zájmy určité osoby i proti její vůli, nemůže se osoba takovou normou chráněná dopustiti návodem k porušení této normy spoluviny na trestném činu porušením této normy (Finger, Das Strafrecht, 3. vyd., 1. svazek, str. 540). Rozsudek je však na omylu, maje za to, že ustanovení §§ 32 a 58, I., čís. 7 zák. ze dne 29. února 1920, čís. 123 sb. z. a n. mají za účel chrániti jen zájmy voličů, a je v důsledku toho též na omylu, míně, že tu jde o případ takového druhu. Nejen citovaná ustanovení zákona, ale i jeho ostatní ustanovení nemají za účel chrániti jen zájmy voličů, ale chrániti i čistotu voleb.