Rt 4082/1931
Ke skutkové podstatě zločinu krádeže ve společnosti podle § 174 II a) tr. zák. se nevyžaduje zjištění, že spoluzloději jednali po předchozím dorozumění, stačí i nahodilá, ovšem vědomá spolučinnost spoluzlodějů při provedení krádeže.

Spoluzloději (§ 174 II a) tr. zák.) jsou jen osoby, spolupůsobivši při provedení krádeže vědomě společně, a to tak, že každá z nich může spoléhati na splolučinnost druhé (ostatních) na místě činu nebo v jeho blízkosti.

(Rozhodnutí ze dne 25.02.1931 , Zm I 267/30)
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost uplatňuje číselně důvody zmatečnosti podle § 281, čís. 5 a 10 tr. ř. Ve vývodech po stránce věcné, jimiž se snaží dokázati, že se stěžovatelka dopustila jen přestupku krádeže podle § 460 tr. zák., spáchaného tím, že odňala pro svůj užitek z držení a bez přivolení správy velkostatku L. úrodu na poli v ceně 500 Kč nepřevyšující, a to jen část pšenice, namítá, že rozsudek nezjišťuje skutečností, jež by opodstatňovaly jeho výrok, že stěžovatelka a ostatní obžalované spáchaly krádeže, jimiž byly uznány vinnými, "ve společnosti jako spoluzlodějky".

Právní názor stížnosti, že se vyžaduje ke krádeži ve společnosti podle § 174-II a) tr. zák. zjištění, že spoluzloději jednali po předchozím dorozumění, je právně mylný, stačí i nahodilá, ovšem vědomá spolučinnost spoluzlodějů při provedení krádeže. Dalšími vývody, najmě tvrzením, že krádež ve společnosti podle § 174-II a) tr. zák. předpokládá "vzájemnou podmíněnost a závislost" činnosti jednotlivých spoluzlodějů při provedení krádeže, chce stížnost zřejmě vyjádřiti, že za spoluzloděje lze pokládati jen osoby, jež spolupůsobily při provedení určité krádeže vědomě společně, a to tak, že každá z nich může spoléhati na spolučinnost druhé pokud se týče ostatních na místě činu nebo v jeho blízkosti. S tímto názorem zmateční stížnosti jest souhlasiti.

Stížnost má pravdu i v tom, že rozsudek tyto náležitosti krádeže ve společnosti podle § 174-II a) tr. zák. nezjišťuje, neboť rozsudek uvádí v rozhodovacích důvodech i ve výroku jen, že obžalované spáchaly krádeže ve společnosti jako spoluzlodějky, aniž zjišťuje skutečnosti, jichž jest třeba k opodstatnění výroku, že šlo o krádež ve společnosti podle § 174-II a) tr. zák., neboť sice mezi skutky všech pachatelek existuje časová souvislost - odcizovaly obilí ve stejnou noc - avšak každá tak činila sama, nespoléhajíc se na ostatní zlodějky.