Rt 4077/1931
Nejde o neodvratnou a nezaviněnou překážku ve smyslu § 364 čís. 1 tr. ř., byl-li příčinou zameškání lhůty omyl kancelářské síly obhájcovy při záznamu lhůty.

(Rozhodnutí ze dne 16.02.1931 , N II 12/31)

Nejvyšší soud jako soud zrušovací nevyhověl žádosti Josefa M-a za navrácení v předešlý stav pro zmeškání lhůty k opovědi opravných prostředků proti rozsudku krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 14. října 1930,

a to proto,

že první podmínkou pro úspěch takové žádosti je podle § 364 čís. 1 tr. ř. průkaz, že bylo žadateli neodvratnou překážkou bez jeho zavinění nebo bez zavinění jeho zástupce znemožněno lhůtu dodržeti, podmínka ta však splněna není. Žadatel uvádí jako příčinu zameškání lhůty omyl kancelářské síly obhájcovy při záznamu lhůty, uplatňuje tedy příčinu neležící mimo dosah vlivu obhájcova, jenž sám netvrdí, že mu nebylo možno osobně lhůtu si správně poznamenati neb osobní kontrolou kancelářské síly nesprávnému záznamu předejíti, nebo jej včas opraviti. Jednak nešlo tu o překážku neodvratnou, jednak musí zástupce obžalovaného v takových případech odpovídati i za nedopatření svých zřízenců.