Rt 4059/1931
I. Aby byla splněna skutková podstata přečinu zlehčování podle § 27 zákona o nekalé soutěži, musí býti dokázáno: a) že údaje o poměrech zlehčovaného podniku byly objektivně nepravdivé a způsobilé poškoditi tento podnik, b) že tyto údaje byly obžalovaným učiněny za účelem soutěže, t. j. že směřovaly k tomu, by posice zlehčovaného podniku v soutěži byla seslabena, a že údaje ty byly k tomu způsobilé, c) že si byl obžalovaný vědom nepravdivosti údajů a jich způsobilosti poškoditi zlehčovaný podnik.

II. I údaj pravdivý nebo částečně pravdivý může býti podle okolností nepravdivým údajem ve smyslu § 27 zák. o nek. sout., je-li upraven příliš všeobecně a uzpůsoben tak, že vykoná na zákazníka zlehčovaného podniku týž účinek jako údaj objektivně nesprávný. Jest tu zejména přihlížeti k tomu, jak onen údaj pojímá ten, komu svědčí.

III. Subjektivní skutková podstata přečinu podle § 27 zák. o nek. sout. nevyžaduje, by byl pachatel přímo přesvědčen o nepravdivosti svých údajů, stačí i dolus eventualis.

IV. Ztráta důvěry stálého zákazníka znamená pro obchodníka nejen poškození po stránce hmotné, nýbrž i újmu na vážnosti a na obchodní cti (na statcích nehmotných).

(Rozhodnutí ze dne 4.02.1931 , Zm I 269/30)
Z odůvodnění:
Přečinu zlehčování podle § 27 zákona proti nekalé soutěži se dopouští, kdo za účelem soutěže učiní nebo rozšiřuje o poměrech podniku údaje, o nichž ví, že jsou nepravdivé a způsobilé poškoditi tento podnik. Aby byla splněna skutková podstata tohoto přečinu, musí býti dokázáno, a) že údaje o poměrech zlehčeného podniku byly objektivně nepravdivé a způsobilé poškoditi tento podnik, b) že tyto údaje byly obžalovaným učiněny za účelem soutěže, t. j. že směřovaly k tomu, by posice zlehčovaného podniku v soutěži byla seslabena, a že údaje ty byly k tomu způsobilé, c) že si obžalovaný byl vědom nepravdivosti údajů a jich způsobilosti poškoditi zlehčovaný podnik.

Všechny tyto náležitosti jsou v napadeném rozsudku zjištěny. Zjišťujeť rozsudek, že údaj, který učinil obžalovaný Josefu J-ovi o podniku soukromého obžalobce: "..... když on (t. j. soukromý žalobce) kupuje střeva ode mně a já vám je tedy mohu dát laciněji", je nepravdivý a způsobilý poškoditi podnik soukromého obžalobce. Při tom soud přihlížel i k tomu, že podle dodacích potvrzenek, předložených obžalovaným, firma G. a P., jejímž veřejným společníkem je obžalovaný, dodala soukromému obžalobci střeva, a to podle potvrzenek ze dne 6. října 1928 5 svazků suchých střev, ze dne 23. října 1928 15 svazků suchých střev, ze dne 16. ledna 1929 100 m střev a ze dne 9. dubna 1929 30 svazků malých střev.

Není tedy správná výtka zmateční stížnosti, že soud přehlíží, že soukromý obžalobce skutečně od obžalovaného střeva kupoval. Nalézací soud, uváživ i, že Josef J., jenž kupoval střeva od soukromého obžalobce a před nímž obžalovaný závadný údaj pronesl, je velkouzenářem a objednává značné množství střev, jichž odebral jen od soukromého obžalobce za rok za 150.000 Kč, - označil ono množství střev, které soukromý obžalobce koupil od firmy G. P., a za které bylo podle oněch potvrzenek účtováno soukromému obžalobci úhrnem 5.220 Kč, právem za nepatrné. I když tedy obžalovaný dokázal, že dodal soukromému obžalobci skutečně určité, ovšem vzhledem k celkovému obratu soukromého obžalobce jen nepatrné množství střev, neprokázal tím ještě objektivní pravdivost svého povšechně a všeobecně znějícího výroku, že soukromý obžalobce kupuje střeva od něho a že on (obžalovaný) je tedy může dodati J-ovi laciněji, neboli, - jak praví napadený rozsudek, vykládaje smysl a dosah tohoto výroku, - obžalovaný neprokázal, že soukromý obžalobce odebíral od obžalovaného všechna střeva, která pak prodával dále uzenářům, najmě i Josefu J-ovi. Avšak, nehledíc k tomu, může i údaj pravdivý nebo částečně pravdivý, je-li upraven příliš všeobecně a uzpůsoben tak, že vykoná na zákazníka zlehčovaného podniku týž účinek jako údaj objektivně nesprávný, - býti podle okolností údajem nepravdivým. Jest tu zejména přihlížeti k tomu, jak onen údaj pojímá ten, komu svědčí. V souzeném případě poukazuje nalézací soud případně k tomu, že obžalovaný neříkal J-ovi, že soukromý obžalobce kupuje také střeva od něho (od obžalovaného), a usuzuje pak právě ze všeobecného doslovu výroku obžalovaného zcela logicky, že J. musel míti dojem, že soukromý obžalobce kupuje všechna střeva, která dodává J-ovi od obžalovaného. Co se týče účinku, který údaj obžalovaného vykonal na J-a, zjišťuje soud podle výpovědi svědka J-a, že považoval sdělení obžalovaného za pravdivé, že ztratil právě následkem tohoto sdělení důvěru k soukromému obžalobci, že s ním proto přerušil obchodní styky a že řeč obžalovaného činila naň dojem, že chce docíliti, by J. místo od soukromého obžalobce odebíral střeva raději od obžalovaného. I další náležitost skutkové podstaty přečinu, o který jde, že totiž obžalovaný učinil pozastavený údaj za účelem soutěže a že údaj ten byl způsobilý seslabiti posici podniku soukromého obžalobce a tak ho poškoditi, je v napadeném rozsudku výslovně zjištěna.

Co se týče stránky subjektivní, nežádá se s hlediska § 27 zákona proti nekalé soutěži, by pachatel byl přímo přesvědčen o nepravdivosti svých údajů, nýbrž stačí v tomto směru, jak dolíčeno v rozhodnutí čís. 3475 sb. n. s., i t. zv. dolus enentualis. Leč v souzeném případě zjišťuje nalézací soud, že obžalovaný dobře věděl, že jeho údaje o podniku soukromého obžalobce nejsou pravdivé. Aby soud zjišťoval, že obžalovaný věděl, jaké množství střev odebral J. od soukromého obžalobce, a že mu byla známa i okolnost, že z oněch 30 svazků od obžalovaného koupených soukromý obžalobce J-ovi nic nedodal, nebylo zapotřebí. Z těchto důvodů byla zmateční stížnost obžalovaného zavržena.

Byloť nalézacím soudem zjištěno, že továrník Josef J. ztratil právě následkem sdělení obžalovaného důvěru k soukromému obžalobci a přerušil s ním obchodní styky. Takováto ztráta důvěry stálého zákazníka znamená však pro obchodníka, jímž je soukromý obžalobce, nejen poškození po stránce hmotné, nýbrž i újmu na vážnosti a na obchodní cti, tudíž na statcích nehmotných.