Rt 4058/1931
I věc podle zákona přípustná a samozřejmá nemusí se vždy srovnávati se zásadami slušnosti.

(Rozhodnutí ze dne 3.02.1931 , Zm I 276/30)
Z odůvodnění:
Nesejde na tom, zda zažalování pohledávky bez upomínky jest nečestným, čili nic, nýbrž jest pro správné rozsouzení případu, o nějž jde, důležité si uvědomiti, jaké výtka byla obsahem pozastavené stati vlastně projevena.

Soudu nebylo v prvé řadě řešiti otázku, zda jest nečestné vydobýt pohledávku bez upomínky, nýbrž otázku, zda bylo pozastavenou statí vytknuto jen to, či snad něco jiného. Právem poukazuje stížnost k tomu, že i věc podle zákona přípustná a samozřejmá nemusí se vždy srovnávati se zásadami slušnosti.