Rt 3941/1930
Podle § 34 odst. II stavebního řádu slezského (zákona čís. 26/1883) mají stavebníci používati za stavbyvedoucí jen osob podle živnostenských zákonů k tomu oprávněných.

Zavinění (§ 335 trestního zákona) stavitele, svěřil-li dozor nad stavbou osobě neznalé techniky železobetonových konstrukcí a opomenul-li dbáti o správné zřízení železobetonového nosiče.

Usnesení povolující obnovu trestného řízení je stíhacím úkonem přerušujícím promlčení podle § 531 trestního zákona.

(Rozhodnutí ze dne 19. září 1930, Zm II 389/29.)

Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku Krajského soudu v Opavě ze dne 21. října 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života podle § 335 trestního zákona.
Z o d ů v o d n ě n í :
Důvod zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) trestního řádu provádí stěžovatel částečně nepřípustně, vycházeje z okolností, odchylujících se od skutečnosti, jež závazně pro provádění tohoto důvodu zmatečnosti zjistil nalézací soud; vlastním hodnocením výsledků průvodních tvrdí, že zakázal Rajmundu Š-ovi prováděti na stavbách železobetonové konstrukce, což má však nalézací soud za vyvráceno, a bere za prokázáno, že obžalovaný nezakázal při této stavbě Š-ovi postaviti železobetonový nosník ani nenařídil, že musí býti postaven nosič železný. I vědomí nebezpečí z postavení železobetonového nosiče popírá stěžovatel nepřípustně na stejném odchylném základě. Opomenutí náležité péče u stěžovatele není jen v tom, že svěřil Rajmundovi Š-ovi úplný dozor nad stavbou, i pokud šlo o práce železobetonové, nýbrž i v tom, že sám nedbal o správné zřízení železobetonového nosiče, neučiniv to, co učiniti měl, zakresliti nosník nebo traversu již do plánu, po případě dáti Rajmundu Š-ovi přesné pokyny o rozměrech traversy nebo na základě konkrétního statického výpočtu určiti mu přesně rozměry železobetonového nosníku a jeho armatura (počet želez i zakloubení). Toto opomenutí mělo vzápětí, že Rajmund Š. jednal na svůj vrub, a zavinění Š-ovo nezbavuje proto stěžovatele zodpovědnosti za jeho vlastní opomenutí, neboť bylo příčinou svémocného a neodborného postupu Š-ova při zřízení nosníku v rozměrech a v armatuře vadného, a o onom opomenutí zjistil nalézací soud, že bylo jednou z příčin zřícení se nosníku. Zjišťuje-li pak rozsudek, že se nosník zřítil na Ludvíka S-a, jenž kromě lehčích zranění utrpěl zlomeninu páteře a dne 20. října 1927 zraněním podlehl, je zřejmo, že příčinná souvislost mezi opomenutím obžalovaného, záležejícím nejen ve svěření dozoru i na práce železobetonové, jak je omezuje zmateční stížnost, nýbrž i v zanedbání obžalovaného určiti přesně vše potřebné pro postavení řádného nosníku, a mezi smrtí Ludvíka S-a je ve zmateční stížnosti uvedena v pochybnost bezdůvodně. Při další námitce, že stěžovatel nemůže býti považován za stavbyvedoucího, jímž podle rozdělení prací ve smyslu společenské smlouvy byl Rajmud Š., pomíjí zmateční stížnost předpis § 34 odst. II. stavebního řádu slezského (zákon čís. 26/1883), že stavebníci mají používati za stavbyvedoucí jen osoby podle živnostenských zákonů k tomu oprávněné, jímž však byl ve společnosti jen stěžovatel, ostatně i podle společenské smlouvy technicky zodpovědný. Pokud tudíž jest důvod zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) trestního řádu proveden po zákonu, jest zmateční stížnost bezdůvodná.

Bezdůvodnou jest i co do námitky podle § 281 čís. 9 b) trestního řádu, jíž se tvrdí, že otázka promlčení nebyla rozhodnuta správně. Stížnost poukazuje na výslech stěžovatelův po obnově řízení právě ve výroční den zastavujícího usnesení. Leč mezi tím došlo k usnesení, jímž byla proti stěžovateli povolena obnova trestního řízení, což jest bezpochybně úkon tuzemského soudu, jímž byl stěžovatel před uplynutím jednoroční promlčecí lhůty vzat znovu ve vyšetřování, jak vyplývá jasně z ustanovení § 352 trestního řádu, kde mezi podmínkami povolení obnovy jest i ta, že trestnost činu ještě, tudíž do vydání obnovujícího usnesení, nepominula promlčením. Nehledíc ani k tomu, poukazuje rozsudek správně i k obeslání stěžovatele jako obviněného, k němuž došlo před uplynutím jednoroční lhůty promlčecí a o němž jíž podle výslovného ustanovení § 531 trestního zákona nelze pochybovati, že přetrhlo běh promlčecí lhůty.