Rt 3876/1930
Hanobiti znamená pojmově někoho viniti z opovržlivých vlastností, takového jednání nebo smýšlení.

Persekucí se rozumí nespravedlivé, ze zaujatosti předsevzaté pronásledování někoho nebo potlačování něčeho.

(Rozhodnutí ze dne 20. května 1930, Zm I 250/30).

Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku Krajského soudu v Kutné Hoře ze dne 31. ledna 1930, jímž byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 trestního řádu zproštěn z obžaloby pro přečin rušení obecného míru podle § 14 čís. 5 zákona na ochranu republiky, pro přečin šíření nepravdivých zpráv podle § 18 čís. 2 téhož zákona a pro přestupek podle §§ 3 a 19 zákona z 15. listopadu 1867, čís. 135 říšského zákona, zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu jako zmatečný, a uznal ve věci samé, že je obžalovaný vinen, že dne 25. srpna 1929 na náměstí v P. konal pod širým nebem shromáždění bez předchozího povolení úřadů, a že se tím dopustil přestupku podle §§ 3 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 říšského zákona. Co do dalších obžalovanému za vinu daných trestných činů (přečinů podle §§ 14 čís. 5 a 18 čís. 2 zákona na ochranu republiky) vrátil věc Krajskému soudu v Kutné Hoře, by ji v tomto rozsahu znovu projednal a rozhodl a obžalovanému vyměřil trest i za přestupek podle §§ 3, 19 zákona čís. 135/1867 říšského zákona.
Z o d ů v o d n ě n í :
Podle skutkového předpokladu nalézacího soudu zamýšlel spolek "Federace proletářské tělovýchovy", 51. okrsek se sídlem N., uspořádati v P. dne 25. srpna 1929 veřejné cvičení a průvod městem, což však bylo okresním úřadem zakázáno. Přes to shromáždilo se dne 25. srpna 1929 na náměstí v P. asi 60-100 komunistických stoupenců, k nimž obžalovaný promluvil z lavičky, přičemž podle vlastního doznání řekl, že vláda "pokračuje v persekuci dělnického hnutí", pak, že "v době všeobecných válečných příprav je persekuce dělnického hnutí zvýšena". Rozsudek, zprošťující obžalovaného podle § 259 čís. 3 trestního řádu z obžaloby pro přečiny podle § 14 čís. 5 a § 18 čís. 2 zákona na ochranu republiky a pro přestupek podle §§ 3 a 19 shromažďovacího zákona čís. 135/1867 říšského zákona, napadá zmateční stížnost státního zastupitelství z důvodů čís. 5 a 9 a) § 281 trestního řádu. Stížnosti jest přiznati oprávnění. Právem vidí stížnost porušení zákona v tom, že soud neshledal ve výrocích obžalovaného ani objektivně skutkovou podstatu přečinů podle §§ 14 čís. 5 a 18 čís. 2 zákona na ochranu republiky, přičemž jest ovšem stížnost na omylu, domnívá-li se, že druhý závadný výrok obžalovaného lze podřaditi jen § 18 čís. 2 zákona na ochranu republiky. Hanobiti znamená pojmově někoho obviniti z opovržlivých vlastností, takového jednání nebo smýšlení. Persekucí se rozumí nespravedlivé, ze zaujatosti předsevzaté pronásledování někoho nebo potlačování něčeho.