Rt 3745/1930
Podstatou přestupku § 477 trestního zákona jest, že někdo koupí věci, které svou povahou vzbuzují proti nabízejícímu podezření, že jsou zcizeny; musí býti alespoň zjištěno, že původ věcí jest nejistý tak, že lze důvodně za to míti, že byly zcizeny, přičemž výraz "odcizení" nelze ztotožňovati s pojmem odcizení podle § 171 trestního zákona.

Nejde o skutkovou podstatu přestupku podle § 477 trestního zákona, nabyl-li pachatel koupí věci, která se podle zevních okolností mohla zdáti podezřelou, o níž však přesto se konkrétně zjišťuje, že její původ byl zcela poctivý a bezvadný.

(Rozhodnutí ze dne 23. ledna 1930, Zm I 773/29.)

Nejvyšší soud jako zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku Krajského soudu trestního v Praze ze dne 2. října 1929, jímž byli stěžovatelé uznání vinnými a to: Oskar B. zločinem podvodu podle §§ 197, 200, 203 trestního zákona, zločinem zpronevěry podle § 153 trestního zákona a zločinem spoluviny na podvodu podle §§ 5, 197, 200 trestního zákona v doslovu § 1 zákona čís. 31/1929 sb. z. a n. a Josef V. přestupkem koupě věcí podezřelých podle § 477 trestního zákona. Podle § 290 čís. 1 trestního řádu zrušil však rozsudek, pokud jím byl uznán vinným obžalovaný Josef V. přestupkem koupě podezřelých věcí podle § 477 trestního zákona, jako zmatečný a věc vrátil do prvé stolice Okresnímu soudu trestnímu v Praze, by ji v rozsahu zrušení znovu projednal a o ní rozhodl.
Z o d ů v o d n ě n í :
Podstatou přestupku podle § 477 trestního zákona jest, že někdo koupí věci, které svou povahou vzbuzují proti nabízejícímu podezření, že jsou odcizeny; musí tedy alespoň býti zjištěno, že původ věcí jest nejistý tak, že lze důvodně za to míti, že byly odcizeny, přičemž výraz "odcizení" nelze ztotožňovati s pojmem odcizení podle § 171 trestního zákona.

Z toho vysvítá, že není skutkové podstaty tohoto přestupku, nabyl-li pachatel koupi věci, která se podle zevních okolností mohla zdáti podezřelou, o níž se však přes to konkrétně zjistí, že její původ byl zcela poctivý a bezvadný. Že soud z tohoto právního výkladu § 477 trestního zákona vycházel a při svém odsuzujícím výroku, nelze z rozsudku vyčísti. Rozsudek se totiž nevyslovuje přesně, zda zboží nebo peníze za ně stržené byly zpronevěřeny, což ovšem je nerozhodné pro výrok o vině obžalovaného Oskara B., - u něhož jest naplněna skutková podstata zpronevěry již protiprávním přivlastněním si peněz -, avšak je důležité pro správné posouzení viny obžalovaného V. podle § 477 trestního zákona; vždyť nelze přehlížeti, že B. dostal věci do komise, k prodeji, takže by prodej těchto věcí o sobě nemusel býti zpronevěrou a koupě věcí koupí podezřelých věcí podle § 477 trestního zákona, když pocházely z poctivého komisního prodeje. Koupě taková nemůže se státi závadnou podle § 477 trestního zákona ani tím, že si pak komisionář peníze za zboží stržené přivlastní, ano tu jde o činnost následující po koupi, která nemůže býti kupiteli na škodu.

O podezřelou koupi ve smyslu § 477 trestního zákona šlo by v souzeném případě jen, kdyby bylo zjištěno, že již prodej komisního zboží byl zpronevěrou, například z důvodu, že komisionář prodal zboží na vlastní účet a tím si zboží přivlastnil, což může vyplývati z toho, že vykročil z mezí příkazu svěřitelem mu daného tím, že prodal věci značně pod cenou nebo jiným nekalým způsobem a pod.

Že tomu tak bylo, rozsudek nezjišťuje, ano z něho nevysvítá ani, které kožešiny byly obžalovanému B. prodány, ani jakou cenu měly, ani za jakou cenu byly prodány.