Rt 3710/1929
Ke skutkové podstatě zločinu násilného smilstva podle § 127 tr. zák. se nevyžaduje vykonání soulože, ani její vykonatelnost (pro nevyvinutost pohlavního ústrojí zneužitého dítěte), ani, by pohlavní úd vnikl do pohlavního ústrojí (immissio penis), ale, by nastala conjunctio membrorum; stačí podniknutí soulože, t. j. každé činění k jejímu provedení.

( Rozhodnutí Zm I 503/29, 20.12.1929 )
Z odůvodnění:
Ke skutkové podstatě zločinu násilného smilstva podle § 127 tr. zák. se nevyžaduje vykonání soulože, ba není k ní ani potřebí vykonatelnosti soulože, když na př. pohlavní ústroj zneužitého dítěte není vyvinut; nevyžaduje se k ní ani, aby pohlavní úd nikl do pohlavního ústrojí (immissio penis), ani, by nastala conjunctio membrorum, nýbrž k splnění této skutkové podstaty postačuje podniknutí soulože, t. j. každé činění jest označiti zmateční stížnost za neodůvodněnou. Zmateční stížnost uplatňuje jednak zmateční důvod podle § 281 čís. 5 tr. ř., že prý rozsudek jest v rozporu s posudkem soudních lékařů, z něhož vychází na jevo, že conjunctio membrorum nenastala, jednak zmateční důvod podle § 281 čís. 6 tr. ř., že prý soud vzhledem k tomu, že podle posudku lékařů soulož vykonána nebyla, ba ani immissio penis nenastala, neprávem se prohlásil za nepříslušna, shledávaje v jednání obžalovaného skutkovou podstatu zločinu násilného smilstva podle § 127 tr. zák., a dovolává se Fingra, jenž ke skutkové podstatě zločinu podle § 127 tr. zák. žádá conjunctio membrorum.

Než nalézací soud hodnotil posudek lékařů a dospěl přes to k přesvědčení, že na V-ové a R-ové byla soulož v onom smyslu podniknuta, zjistiv různé činy a okolnosti svědčící o podniknutí soulože, s nimiž není lékařský posudek v odporu. Poněvadž stálá judikatura i čsl. i bývalého vídeňského zrušovacího soudu bere ono právní hledisko za své a názor Fingrův jest i v nauce ojedinělým, právem se soud na základě formálně nenapadených zjištění prohlásil za nepříslušná a není proto odůvodněn ani zmatek podle § 281 čís. 6 tr. ř.