Rt 3689/1929
Soud jest povinen v rozsudku stručně avšak určitě uvésti, které skutečnosti a z jakých důvodů považoval za dokázané nebo za nedokázané; při deliktech verbálních pak do oboru této skutkově zjišťovací činnosti vyhražené soudům nalézacím spadá především zjištění doslovu (znění, textu) souzeného projevu a dále i výklad projevu, určení, jaký byl smysl, význam, dosah, směr, účel a předmět projevu.

( Rozhodnutí Zm I 795/29, 30.11.1929 )
Z odůvodnění:
Aby vyhověl předpisů § 260 čís. 2 a § 270 čís. 5 tr. ř. (v doslovu zákona čís. 1/20) jest nalézací soud pod následky zmatečnosti podle § 281 čís. 5 tr. ř. povinen v rozsudku stručně avšak určitě uvésti, které skutečnosti a z jakých důvodů soud považoval za dokázané nebo za nedokázané, při deliktech verbálních pak do oboru této skutkově zjišťovací činnosti vyhražené soudům nalézacím spadá především zjištění doslovu (znění, textu) souzeného projevu a dále i výklad projevu, určení, jaký byl smysl, význam, dosah, směr, účel a předmět projevu. Jsou to vesměs složky skutkového podkladu, který jest podle § 288 čís. 3 tr. ř. závazným pro hmotněprávní přezkoumání rozsudku. Pouhý údaj napadeného rozsudku, že bere za prokázáno, že obžalovaný ve své řeči pronesl výroky v oznámení uvedené (až na jednu větu rozsudkem citovanou) oněm předpisům nevyhovuje, neboť z vyhotovení rozsudku není vidno, co vlastně obžalovaný řekl.

Takový kusý, ba povrchně vypracovaný rozsudek nelze přezkoumati vůbec, - ani stěžovateli, ani zrušovacímu soudu.

Tento nedostatek zatěžuje rozsudek zmatečností podle § 281 čís. 5 tr. ř. ("neúplnost o rozhodných skutečnostech", "žádné důvody"), což zmateční stížnost právem vytýká. Bylo jí proto podle § 5 novely čís. 3/78 při neveřejné poradě za souhlasu generální prokuratury ihned vyhověno a uznáno, jak se stalo, ježto se nelze vyhnouti nařízení nového hlavního přelíčení.