Rt 3671/1929
I. Prodej zboží daného do komise je podstatou obchodu komisionářského a nemůže sám o sobě - nestal-li se proti výslovně ujednaným smluvním podmínkách - naplniti pojem "zadržení" nebo "přivlastnění" si svěřeného statku ve smyslu § 183 tr. zák.

II. Jde však o zpronevěru, když si pachatel vědomě protiprávně přivlastnil nebo za sebou zadržel výtěžek za prodané zboží, jenž prodejem zboží vstupuje na místo zboží, za něž ho pachatel docílil.

III. Předmětem zpronevěry může býti jen výtěžek skutečně docílený; nedosáhl-li výtěžek výše ceny, komitentem za prodané zboží účtované, bez viny prodatele (následkem nepříznivé obchodní konjunktury), může se komisionář dopustiti zpronevěry jen ohledně výtěžku skutečně docíleného; nezaplacení zbytku účtované ceny může míti jen následky soukromoprávní.

( Rozhodnutí Zm II 231/29, 20.11.1929 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnosti nelze upříti oprávnění. Nalézací soud uznal obžalovaného vinným zločinem zpronevěry podle § 183 tr. zák., jehož se podle rozsudkového výroku prý dopustil tím, že různé brašnářské výrobky v ceně 1742 Kč, Josefem W-em mu svěřené, za sebou zadržel a sobě přivlastnil. Z rozsudkových důvodů plyne, že nalézací soud spatřuje trestnou činnost obžalovaného v tom, že obžalovaný, ačkoliv ze zboží Josefem W-em mu do komise daného rozprodal část v účtované mu ceně 9.662 Kč, nezaplatil Josefu W-ovi celou tuto částku, nýbrž jen 7920 Kč, z čehož nalézací soud usuzuje, že zbytek zboží v ceně 1742 Kč W-ovi zpronevěřil.

Jak z rozsudkového výroku, tak i z důvodů je patrno, že nalézací soud spatřuje skutek zakládající skutkovou podstatu zpronevěry zřejmě již v prodeji zboží, třebas i ve spojení se skutečností, že obžalovaný účtovanou mu cenu za toto zboží Josefu W-ovi nezaplatil. Tu však jest především zdůrazniti, že prodej zboží do komise daného je podstatou komisionářského obchodu; o tom nemůže býti pochybnosti, uváží-li se, že komitent předává komisionáři zboží právě za tím účelem, by jím bylo prodáno. Je tedy jasno, že prodej ten sám o sobě, - nestal-li se proti některým výslovně ujednaným smluvním podmínkám, - nemůže naplniti pojem "zadržení" nebo "přivlastnění" si svěřeného statku ve smyslu zákona a o zpronevěře dalo by se proto mluviti jen tehdy, kdyby bylo zjištěno, že si pachatel vědomě protiprávně přivlastnil nebo za sebou zadržel výtěžek za prodané zboží, jenž, jak dále nemůže býti pochybno, v důsledcích komisionářské smlouvy prodejem zboží vstupuje na místo zboží, za něž ho pachatel docílil. Vždyť pachatel, prodav zboží dodavateli nezaplacené, přijímá od svých odběratelů kupní cenu jen jako zmocněnec a v zastoupení dodavatele a má dotyčné částky s jeho souhlasem v držení jako statek cizí, jenž je mu jen svěřen a s nímž nesmí nakládati způsobem jinakým nežli jej odevzdati dodavateli.

Z toho vysvítá dále, že předmětem zpronevěry může býti jen výtěžek skutečně docílený, poněvadž jen tento lze pokládati za statek prodateli svěřený, v důsledku čehož pro posouzení viny aneb aspoň pro kvalifikaci zpronevěry může býti důležitou i výše docíleného výtěžku, v tom případě totiž, že výtěžek nedosáhl výše ceny, komitentem za prodané zboží účtované. Neboť, stalo-li se tak bez viny prodavatele následkem nepříznivé obchodní konjunktury a nikoliv snad proto, že prodal zboží pod cenou proti výslovnému zákazu komitenta anebo za jiným nekalým cílem, nemůže prodej zboží pod účtovanou cenou býti prodateli na újmu; v takovém případě může se prodatel dopustiti zpronevěry jen ohledně výtěžku skutečně docíleného, kdežto nezaplacení zbytku účtované ceny, o němž nelze říci, že tu byl nějaký statek prodateli svěřený, může zakládati jen následky soukromoprávní.

Nalézací soud proto pochybil, uznav obžalovaného vinným zločinem zpronevěry jen na základě úvahy, že nezaplatil Josefu W-ovi celou účtovanou cenu za prodané zboží, aniž se obíral otázkou a zjistil, zda a pokud výtěžek obžalovaným docílený převyšuje peníz 9662 Kč, jejž obžalovaný Josefu W-ovi za prodané jím zboží odvedl a zda v této částce nebyl snad zahrnut zcela nebo aspoň částečně i výtěžek za zboží Josefu W-ovi dosud nezaplacené. Vždyť se obžalovaný hájil také tím, že mu W. počítal zboží velmi vysoko a že následkem toho vůbec nic nevydělal.