Rt 3661/1929
I. Povšechné výtky proti souboru osob (na př. proti tajemníkům politické strany a jejím organisacím) lze stíhati jako urážku na cti jednotlivců náležejících k tomuto souboru jen, pokud byly míněny jako urážka těchto jednotlivců a pokud jim tak bylo též lze rozuměti.

Podle stávajících názorů spatřuje se v povšechných projevech projev jednotlivci ubližující jen, má-li projev jistý znatelný věcný vztah k osobě jednotlivcově, čemuž bude tak zpravidla, vztahuje-li se projev na okruh osob početně poměrně úzký, přesně vytýčený, kde osobnost jednotlivce neustupuje naprosto do pozadí.

II. Po stránce subjektivní jest uvažovati o tom, zda si pachatel při takovém povšechném projevu byl vědom toho, že podle oněch znamení, na více osob poukazujících, mohl býti jeho výrok třetími osobami (čtenáři článku) vztahován i na osobu soukromého obžalobce, třebas týž nebyl označen jménem a třebas ona znamení nebyla ani taková, by se hodila jen právě na jeho osobu.

( Rozhodnutí Zm I 705/28, 12.11.1929 )
Z odůvodnění:
Výtky projevené povšechně proti souboru osob - na př. proti tajemníkům politické strany a jejím organisacím, - lze stíhati jako urážky na cti jednotlivců náležejících k tomuto souboru jen potud, pokud byly míněny jako urážka těchto jednotlivců a pokud jim tak bylo též lze rozuměti.

Pojem cti vyznačuje se úsudkem společenských kruhů o osobní hodnotě toho kterého člověka k těmto kruhům náležejícího, a podstatou urážky na cti jest neoprávněné snížení tohoto úsudku způsobem v §§ 487 a násl. tr. zák. naznačeným. Je tedy na snadě, že i pro pojetí projevů shora řečeného povšechného rázu bude rozhodným, jak příslušné kruhy podle svých názorů takové projevy posuzují.

S tohoto hlediska jest říci, že v takových povšechných projevech podle stávajících názorů spatřuje se projev jednotlivci ubližující jen, má-li projev jistý znatelný věcný vztah k osobě jednotlivcově, čemuž bude tak zpravidla, vztahuje-li se projev na okruh osob početně poměrně úzký, přesně vytýčený, kde osobnost jednotlivce neustupuje naprosto do pozadí. Každá z těchto osob jeví se na cti uraženou, pokud podle způsobu a obsahu výtky musí se obávati, že třetími osobami, najmě čtenáři závadného článku, bude pokládána za onu, jež jest pomlouvačným projevem míněna. Nelzeť připustiti, by pachatel, projevuje útok na čest v jisté formě povšechné, jíž se dotýká cti celé řady osob, zůstal beztrestným, ačkoliv jeho projev právě pro rozsah okruhu napadených osob jest tím nebezpečnějším. Po stránce subjektivní bude ovšem třeba vždy uvažovati o tom, zda si pachatel při takovém povšechném projevu byl vědom toho, že podle oněch znamení, na více osob poukazujících, mohl býti jeho výrok třetími osobami (čtenáři článku) vztahován i na osobu soukromého obžalobce, třebas týž nebyl označen svými jménem a třebas ona znamení nebyla ani taková, by se hodila výlučně právě na jeho osobu.

S tohoto hlediska jest posouditi, zda povšechná zmínka o mnohých tajemnících strany "Bund der Landwirte Kreisorganisation K." a organisace téže strany "Selbsthilfe" byla způsobilá odůvodniti urážku jednotlivce a také jeho oprávnění k soukromé obžalobě. S tohoto hlediska však rozsudek prvého soudu věc nezkoumá a neobsahuje potřebných k tomu zjištění. Rozsudková zjištění, že v závadném článku soukromý obžalobce není jmenován, že použito množného čísla ("mnozí páni tajemníci") místo přiléhavějšího jednotného čísla, kdyby byl míněn soukromý obžalobce, - dále že všeobecnost vyjádření mluví pro to, že pisatel neměl na mysli určitou osobu, tedy ani ne soukromého obžalobce, - podle onoho hlediska nedostačují. Proto nejvyšší soud vyhověl zmateční stížnosti soukromého žalobce.