Rt 3639/1929
Vzdání se opravného prostředku předpokládá, že si byl obžalovaný vědom možnosti napadati rozsudek opravnými prostředky a přes toto vědomí jasně a vážně prohlásil, že se této zákonné výhody vzdává; nejde o takové prohlášení, odchýlil-li se obžalovaný ihned po udělení právního poučení od dřívějšího prohlášení a na podání zmateční stížnosti trval.

( Rozhodnutí Zm I 153/29, 29.10.1929 )
Z odůvodnění:
V protokolu o hlavním přelíčení jest ovšem uvedeno, že se obžalovaný po vyhlášení rozsudku a po udělení právního poučení výslovně vzdal opravných prostředků, přijímaje trest; leč z dodatečné zprávy samosoudcovy vysvítá, že právní poučení nebylo obžalovanému uděleno před oním jeho prohlášením, nýbrž teprve po tom, když obhájce obžalovaného byl prohlásil, že ohlašuje opravné prostředky, a že pak obžalovaný s prohlášením svého obhájce souhlasil.

Vzdání se opravného prostředku podle zákona předpokládá již pojmově, by si byl obžalovaný vědom možnosti, napadati rozhodnutí opravnými prostředky, přes toto vědomí však jasně a vážně prohlásil, že se této zákonem mu poskytnuté výhody vzdává.

O takovém prohlášení nelze v souzeném případě mluviti, an obžalovaný ihned po udělení právního poučení se odchýlil od původního svého prohlášení a na podání zmatečnosti stížnosti trval a trvá, což svědčí jasně o tom, že bylo jen ukvapeně a nepromyšleně učiněno, aniž si uvědomil všechny důsledky svého projevu. Není proto závady, by zmateční stížnost nebyla k soudu přijata a věcně vyřízena.