Rt 3618/1929
Ani trestní zákon ani trestní řád neukládají obviněnému pod sankcí povinnost, by za trestního řízení činil o vlastní osobě a o činnosti pravdivé údaje vyšetřujícím orgánům (četnictvu a soudu).

V nesprávném sdělení generalií, ať se stalo v jakémkoliv úmyslu nelze shledati skutkovou podstatu ani přestupku § 320 písm. e) tr. zák., ani přestupku podvodu podle § 461 tr. zák.

( Rozhodnutí Zm I 411/29, 10.10.1929 )
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Libáni ze dne 25. dubna 1928 byl obžalovaný uznán vinným přestupky podle §§ 522, 461 tr. zák., spáchanými tím, že jednak dne 20. října 1927 v R. hrál hazardní hru, jednak, že byv o tomto svém trestném činu slyšen četnictvem i v přípravném vyhledávání u okresního soudu v Libáni udal datum narození a jména rodičů i předchozí potrestání pro hraní hazardní hry správně, zatajiv jen, že byl již soudně trestán též pro krádež, podvod a zpronevěru, avšak při hlavním přelíčení u okresního soudu v Libáni dne 24. února 1928 změnil údaj o době narození a jména rodičů, snaže se tímto lstivým předstíráním a zatajením předchozích potrestání pro činy spáchané z pohnutek nízkých a nečestných získati podmíněné odsouzení, tedy uvésti soud v omyl, jímž tento na svém právu udíleti dobrodiní zákona o podmíněném odsouzení jen osobám dobrodiní toho hodným, škodu utrpěti mohl.

Tím, že soud podřadil zjištěný a shora vylíčený čin obžalovaného též pod normu § 461, bylo nesprávně použito zákona, pokud jde o otázku, je-li vůbec takový čin činem trestným před soud příslušejícím (§ 281 čís. 9 a) a § 468 čís. 3 tr. ř.). Rozsudek přehlíží, že ani trestní zákon ani trestní řád neukládají obviněnému pod sankcí povinnost, by za trestního řízení proti němu vedeného činil o vlastní osobě a o činnosti pravdivé údaje vyšetřujícím orgánům, tedy četnictvu a soudu, a nelze v nesprávném sdělení generalií, ať se stalo v jakémkoli úmyslu, shledati ani skutkovou podstatu přestupku podle § 320 písm. e) tr. zák., ano šlo o případ trestního vyšetřování, tím méně skutkovou podstatu přestupku podvodu podle § 461 tr. zák., jak bylo soudem uznáno.