Rt 360/1921
Není spolupachatelem krádeže, nýbrž pouze spoluviníkem na ní ten, kdo pomohl pachatelům - dohodnuv se před tím s nimi - odnésti věc kradenou již po té, kdy byla z místa spáchaného činu odstraněna.

( Rozhodnutí Kr II 256/20, 3.02.1921 )
Z odůvodnění:
Ohledně krádeže kůže v ceně 831 K 10 h zjistil rozsudek, že všichni tři obžalovaní, spáchavše společně na nádraží krádež uhlí v ceně 6 K a byvše upozorněni obžalovanou Vincencií K-ovou na balík kůže uložený na vozíku před dělnickými kasárnami, řekli si, že si ji vezmou a zanesou domů do K., a že při tom stěžovatelka Marie V-ová dala souhlas, by kůže odcizena byla ve společný prospěch; že mezi tím, co stěžovatelka odešla s ukradeným uhlím domů, tedy ostatní kůže zcizili a odnášeli k domovu. Cestou přišla jim stěžovatelka vstříc a pomohla nésti jeden balík. Z tohoto stavu věci dovozuje soud nalézací, že i stěžovatelka pokládati jest za spolupachatelku. Zmateční stížnost jest odůvodněnou.

Stěžovatelka, byť i byla přítomna, když K-ová na kůži upozornila a k jejímu odcizení popud dala a, byť i přitom přímo dala souhlas, by kůže ve společný prospěch byla odcizena, nebyla při provedení krádeže na místě činu přítomna. A klade-li rozsudek zvláštní váhu na to, že pomohla kůži odvésti od místa činu, tedy stalo se to dle shora uvedených zjištění přec teprve v době, kdy krádež byla již nejen právně, nýbrž i fakticky dokonána, když se byli již spoluobžalovaní kůže zmocnili a z nádraží, tedy z místa, kde by mohlo se mluviti o tom, že byla ještě v dosahu moci držitelovy, ji odnesli. Ovšem nevyplývá z toho, že by pomoc, kterou stěžovatelka spoluobžalovaným poskytla, opodstatňovala jen podílnictví na zločinu krádeže. Dle shora uvedených zjištění účastnila se stěžovatelka předem dohody spoluobžalovaných o provedení krádeže a dohodla se s nimi již i o podílu na zisku.