Rt 3587/1929
Nejde o porušení předpisů trestního řádu a o zmatek čís. 3 ani čís. 4 § 281 tr. ř., byl-li při hlavním přelíčení přítomen a vypovídal jeden z obou znalců, podavších posudek společný a srovnalý, od něhož se v ničem neuchýlil (druhý znalec nemohl se pro nemoc dostaviti).

( Rozhodnutí Zm II 148/29, 20.09.1929 )
Z odůvodnění:
V řízení předběžném byli slyšeni dva znalci účetnictví, kteří podali společný a srovnalý nález a posudek, jejž přečísti při hlavním přelíčení bylo v obžalovacím spisu navrhováno. Při prvním hlavním přelíčení byl posudek obou znalců přečten bez odporu obžalovaného. Obhájce obžalovaného, jenž se k posudku tomu vyjádřil v ten smysl, že jejich posudek nepokládá za správný, protože je s to, by ohledně každého jednotlivého bodu dal jim vysvětlení, kam peníze nebo losy přišly a co bylo jím zaplaceno, a že jeho nevina bude dokázána, bude-li mu umožněno prokázati to na základě knih u soudu uložených, - navrhl mimo jiné, by byl obžalovaný sčelen se znalci V-ou v H-em a vyslechnut o každé jednotlivé položce, neboť je s to, by dal potřebné a dostatečné vysvětlení, kam peníze přišly a jak jich bylo použito. Návrhu tomu bylo nalézacím soudem vyhověno. K druhému hlavnímu přelíčení byli oba znalci předvoláni, znalec Ludvík V. však se pro chorobu nedostavil. Znalec H. prohlásil, že posudek i revisi závodu provedl společně se znalcem V-ou, že byli úplně shodni ve svých názorech a že jest zmocněn vypovídati před soudem i jeho jménem, poněvadž znalec V. nemůže podati jiný posudek, než on sám.

Obžalovaný vyslovil se proti tomu, by byl slyšen jen jeden znalec a žádal o odročení hlavního přelíčení za tím účelem, by celá věc byla předložena ještě druhému znalci k posouzení. Soud nalézací zamítl tento návrh s odůvodněním, že znalci podali společný posudek také písemně a že znalec H. jest zmocněn učiniti prohlášení i jménem druhého znalce. V průvodním řízení byl pak vyslechnut znalec H., jenž úvodem své výpovědi znovu prohlásil, že jest zmocněn mluviti u soudu i jménem svého nemocného kolegy, s nímž byli vždy plně stejného názoru na celou věc. Posudek, který přednese, že je jejich společným dílem a názorem, v němž jsou zcela jednotni. Pro rozsáhlost úkolu odvolal se pak znalec na písemný elaborát, z něhož vybral podstatné části, doprovodil je řadou poznámek a odpověděl i na námitky obžalovaného.

Zmateční stížnost vytýká v té příčině, že byl přes odpor obžalovaného jen předčítán posudek znalců a že znalecký důkaz nebyl proveden dvěma znalci. Bezdůvodnost oné výtky plyne z vylíčeného postupu nalézacího soudu při hlavním přelíčení, při němž se podle protokolu stěžovatel neohradil proti tomu, že znalec nepřednášel celý posudek doslovně, nýbrž jen reprodukoval podstatné jeho části. § 252 tr. ř. pod čís. 1 výslovně dovoluje, by byl přečten posudek znalecký, nelze-li dosíci osobního dostavení se znalcova ze závažných důvodů, zejména také pro jeho nemoc.

Připouští-li to zákon pro posudek znalecký vůbec, lze tím méně shledati porušení předpisu zákonného v případě souzeném, kde byl při hlavním přelíčení přítomen a vypovídal alespoň jeden z obou znalců, podavších posudek společný a srovnalý, od něhož se v ničem neuchýlil.