Rt 3546/1929
Skutková podstata zločinu křivého svědectví není naplněna skutečností, že pachatel učinil - byv o témže předmětu slyšen jako svědek opětovně - při tom kterém výslechu jiné skutkové údaje, které si navzájem odporují, aniž jest jisto, které z těchto údajů srovnávají se s pravdou, nýbrž i v takových případech jest třeba, by pachatel jednal ve zlém úmyslu, by si byl v době jedné z různých výpovědí vědom nepravdivosti svých údajů; v tomto směru stačí, že vzpomínky a představy pachatelovy, k předmětu výpovědi se vztahující, byly v dobách opětovných svědeckých výslechů tytéž.

( Rozhodnutí Zm I 89/29, 26.06.1929 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost státního zastupitelství uplatňuje právní názor, že skutková podstata zločinu křivého svědectví jest naplněna skutečností, že pachatel učinil - byv o témže předmětu slyšen jako svědek opětovně - při tom kterém výslechu jiné skutkové údaje, které si navzájem odporují, aniž jest jisto, které z těchto údajů srovnávají se s pravdou.

Názor stížnosti jest nesprávný. Známky křivého svědectví jako zločinu, totiž by pachatel jednal ve zlém úmyslu, jest k naplnění skutkové podstaty třeba i v případech naznačeného rázu. Ani v těchto případech se nelze zříci zjištění zlého úmyslu, skutečnosti, že si byl pachatel v době jedné z různých výpovědí, jež se arciť určiti nedá, vědom nepravdivosti svých údajů, pro kteréžto zjištění stačí ovšem již zjištění, že vzpomínky a představy pachatelovy, k předmětu výpovědi se vztahující, byly v dobách opětovných svědeckých výslechů tytéž. Ani tato skutečnost není rozsudkem zjištěna. Naopak jest jím pro veškeré svědecké výpovědi obžalovaného jeho úmysl vyloučen; vyslovujíť rozhodovací důvody, že soud nenabyl přesvědčení o tom, že některá z odporujících si výpovědí obžalovaného jako svědka byla křivou, t. j. podle toho, co před tím uvedeno, vědomě nepravdivou.