Rt 3537/1929
I když jest obchodní cestující oprávněn vybírati zálohy za zboží od zákazníků, dopouští se podvodu (nikoliv zpronevěry), činil-li tak, ač mu to bylo zaměstnavatelem zakázáno.

Poškozovací úmysl jest tu vyloučen, ponechal-li si zálohy proto, že měl nebo důvodně předpokládal, že má proti zaměstnavateli nárok na provisi ve výši vylákaných záloh.

( Rozhodnutí Zm I 136/29, 22.06.1929 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnosti obžalovaného nelze přisvědčiti, pokud namítá, že skutek obžalovaného naplňuje skutkovou podstatu zpronevěry, nikoli podvodu. Obecně jest ovšem obchodní cestující oprávněn k vybírání trhové ceny - a následkem toho i záloh - za zboží u zákazníků; leč rozsudek zjišťuje, že stěžovateli bylo jeho zaměstnavatelem zakázáno, vybírati zálohy; následkem toho jednal obžalovaný lstivě, pokud přes tento zákaz se vydával proti zákazníkům za osobu k inkasu oprávněnou, a, když pak tito v omylu vyvolaném tímto lstivým jednáním obžalovaného jemu zálohy vyplatili, jde o peníze vylákané a nikoli jemu svěřené; přichází tudíž v úvahu podvod, při němž jest lhostejno, zda měly utrpěti škodu na svém majetku osoby, které byly uvedeny v omyl - zákazníci - či osoby od nich rozlišné - zaměstnavatel obžalovaného.

Ke skutkové podstatě podvodu se ovšem vyhledává kromě lstivého jednání i poškozovací úmysl; tuto zákonnou náležitost nezjišťuje soud tím, že v rozsudku uvádí, že obžalovaný úmyslně vylákal peníze, aniž větou, že "chtěl lstivým předstíráním získati neoprávněně peněz, jichž potřeboval", a sluší vyhověti zmateční stížnosti, pokud tuto vadu alespoň zřejmým poukazem uplatňuje, poukazujíc k tomu, že v četnické zprávě nesprávně se uvádí, že veškeré provise obžalovanému byly zaměstnavatelem zaplaceny, že naopak má obdržeti ještě nedoplatek 14.123 Kč a že súčtování přes opětovné naléhání nebylo provedeno, a že převzetí obou tu v úvahu přicházejících záloh též zaměstnavateli hlásil, že však týž se zdráhal provisi obžalovanému řádně vyplatiti, poněvadž se ve zlém rozešli. Vše to poukazuje k výtce, že škoda z jednání obžalovaného - třebas lstivého - podle jeho záměru vzniknouti neměla, poněvadž počítal s úhradou neprávem vybraných záloh z provisí jemu příslušejících.

Jelikož rozsudek v tomto směru nezjišťuje, zdali obžalovanému příslušel nárok na provisi odpovídající výši vylákaných záloh aneb zdali v době činu alespoň důvodně předpokládal, že takový nárok má, trpí po stránce subjektivní závažnou vadou, opodstatňující zmatečnost odsuzujícího výroku, pročež bylo zmateční stížnosti vyhověti.