Rt 3512/1929
I. Zmenšená příčetnost nespadá pod § 2c) tr. zák.

II. Odolnost jednotlivcova proti množství požitých lihovin je čistě individuelní; množství samo o sobě není ještě důkazem úplné opilosti ve smyslu § 2c) tr. zák. Záleží jedině na tom, jak ta která osoba podle své tělesné povahy a zvyklostí reaguje na účinnost alkoholických nápojů.

( Rozhodnutí Zm II 413/28, 6.06.1929 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost shledává vadnost řízení a neúplnost rozsudku v tom, že nalézací soud nezjistil úplnou opilost následkem zamítnutí závažných průvodních návrhů a nepřihlížel k důležitým průvodním prostředkům o tomto jeho stavu, které vyšly najevo při hlavním přelíčení. Tyto výtky nelze shledati odůvodněnými. Odolnost jednotlivcova proti množství požitých lihovin jest čistě individuelní, množství samo o sobě není ještě důkazem úplné opilosti ve smyslu § 2 písm. c) tr. zák. Záleží jedině na tom, jak ta která osoba podle své tělesné povahy a zvyklostí reaguje na účinnost alkoholických nápojů.

A tu rozsudek zjišťuje, že u stěžovatele přes jeho napilost nebyly jeho duševní schopnosti stlačeny až na hranici nezodpovědnosti. Zjištění své opírá o to, jak stěžovatel v době spáchání deliktů správně své okolí poznával, jak logicky reagoval na zevnější popudy a by si plně vědom zejména toho, co jest předmětem zakročení četníka. Při této zjištěné duševní čilosti obžalovaného v čase činu nejsou rozhodnými skutečnosti, jak si snad stěžovatel počínal někde jinde, ať již před činem nebo po něm, nebo zda toho dne nejedl a zda trpěl žaludečními obtížemi.

Skutečnosti zjištěné o stavu jeho vědomí v době, kdy se dopustil trestných činů, dávají nepochybný podklad pro rozsudkové zjištění, že nenastal u něho důvod vylučující trestnost ve smyslu § 2 c) tr. zák.