Rt 3509/1929
Pojem nebezpečné pohrůžky "ve smyslu § 81 tr. zák. nepředpokládá, že ohrožený byl pohrůžkou skutečně ve strach uveden; stačí že pohrůžka ublížením na těle byla objektivně způsobilou vzbuditi v ohroženém důvodné obavy, zejména v tom směru, že pachatel opovězené zlo pravděpodobně ihned uskuteční.

( Rozhodnutí Zm I 457/28, 5.06.1929 )
Z odůvodnění:
Proti výroku rozsudku, že se obžalovaný zprotivil vrchnostenským osobám i nebezpečnou pohrůžkou, zejména vyhrůžkou, "že je oddělá", namítá stížnost, že o "nebezpečné pohrůžce" po rozumu § 81 tr. zák. nelze mluviti, an žádný ze svědků (ze strážníků, jimž bylo vyhrožováno) nepotvrdil, že měl strach, že dojde skutečně ke splnění pohrůžky.

Námitce, již jest zkoumati s hlediska zmatku podle § 281 čís. 9 a) tr. ř., nelze přiznati oprávnění. Stížnost jest na omylu, majíc za to, že pojem "nebezpečné pohrůžky" ve smyslu § 81 tr. zák. předpokládá, že ohrožený byl pohrůžkou skutečně ve strach uveden. "Nebezpečná pohrůžka" podle § 81 tr. zák. vyžaduje jen, by pohrůžka ublížením na těle byla objektivně způsobilou vzbuditi v ohroženém důvodné obavy, zejména v tom, směru, že pachatel opovězené zlo pravděpodobně ihned uskuteční.

Že vyhrůžky obžalovaného nebyly tohoto rázu, stížnost sama netvrdí. Ostatně jest poznamenati, že policejní strážník František V., jemuž se obžalovaný podle výroku rozsudkového zprotivil též "nebezpečnou pohrůžkou, jako svědek výslovně potvrdil, že měl strach, že obžalovaný, jenž již dříve jednou po něm střelil, vyhrůžku uskuteční.