Rt 3508/1929
Okolnost, že si na silnici hraje několik dětí, ukládá řidiči automobilu povinnost zmírniti rychlost jízdy tak, by byl jejím pánem a mohl, bude-li třeba, i zastaviti (§ 45 min. nař. čís. 81/1910 Sb.)

( Rozhodnutí Zm II 217/28, 4.06.1929 )
Z odůvodnění:
Namítá zmateční stížnost, že soud neprávem požaduje, by řidič mohl kdykoliv zastaviti, ačkoliv prý § 45 min. nař. čís. 81/1910 Sb. nic takového nepředpisuje. Zmateční stížnost dovozuje, že předpis § 45 ukládá řidiči jen, by ovládal stroj, byl pánem rychlosti, tak by jej mohl zastaviti podle potřeby v době přiměřené okolnostem. To prý bylo v souzeném případě nemožné, ježto prý chlapec K. náhle a nepředvídaně vběhl do auta .

Nalézací soud zjistil, že se usmrcený Vilém K. ubíral ve společnosti několika žáků ze školy domů, že si hrál s Ferdinandem O-em na koníčky, že se děti pohybovaly po silnici a že v téže době bylo na silnici aspoň pět dětí. Již tato situace na silnici vyžadovala, by si stěžovatel uvědomil, že rychle jedoucím vozidlem může ohroziti tělesnou bezpečnost dětí na silnici, a by proto věnoval řízení vozidla zvláštní pozornost, by zejména rychlost jízdy přiměřeně zmírnil tak, by byl jejím pánem a mohl, bude-li třeba, i zastaviti, zejména, an musel počítati s možností, že děti jízdní dráhu včas neopustí nebo že některé dítě z nerozumu nebo z nepozornosti přeběhne před autem přes silnici. Této své základní povinnosti, uložené mu § 45 min. nař., stěžovatel nedostál, nezmírniv ani za oné nebezpečné situace, která nabádala ke zvýšené opatrnosti, rychlost svého vozidla, čímž se právě stalo, že, nemohla v osudném okamžiku auto již zastaviti, zachytil Viléma K-a, vlekl ho 1 1 kroků po zemi a zastavil až ve vzdálenosti 44 kroků.

Již toto stěžovatelovo jednání, jímž byla způsobena smrt chlapce Viléma K-a, zakládá samo o sobě, skutkovou podstatu přečinu proti bezpečnosti života podle § 335 tr. zák.