Rt 3453/1929
Tomu, kdo nabyl usedlosti v dražbu dané za dražebního řízení, nebrání tato skutečnost sama o sobě, by nemohl užitky z ní bráti, plody si přivlastniti a jich i jinak než k uspokojení knihovních věřitelů upotřebiti, děje-li se to v rámci řádného hospodaření a nejsou-li tyto užitky zasaženy vnucenou správou nebo mobilární exekucí.

( Rozhodnutí Zm I 112/29, 20.04.1929 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnosti jest přisvědčiti, vytýká-li rozsudku vadnost a nesprávné právní posouzení případu, pokud vyslovuje, že šlo stěžovateli o zmaření exekuce, a že jednal v úmyslu zmařiti uspokojení věřitelů, přes jeho námitku, že vykácel na svém pozemku stromy ve výkonu řádného hospodaření. Soud nalézací vyslovuje ovšem v rozsudku, že obžalovaný jednal v úmyslu znehodnotiti usedlost a poškoditi tím věřitele; - že mu šlo o to, by z nemovitosti "vyždímal" tolik peněz, kolik bylo vůbec možno; - přechází však přes námitku obžalovaného, že šlo o řádné hospodaření, jen poukazem na to, že obžalovaný byl by pak býval nucen peníze strženého použíti k uspokojení knihovních věřitelů, což neučinil nebo učinil jen částečně.

Než právě tento poukaz nasvědčuje právně nesprávnému posouzení věci soudem nalézacím v naznačeném směru. Neboť třebas obžalovaný nabyl usedlosti v dražbu dané za dražebního řízení, nebrání tato skutečnost sama o sobě, by nemohl užitky z ní bráti, plody si přivlastniti a jich i jinak než k uspokojení knihovních věřitelů upotřebiti, jakmile se děje toto brání užitků v rámci řádného hospodaření a nejsou užitky ty zasaženy vnucenou správnou nebo mobilární exekucí. Nesměl tedy soud nalézací, jak se to děje v napadeném rozsudku, označiti hájení se obžalovaného, že se vykácení stromů stalo u výkonu řádné správy nemovitosti jím již v období dražebním koupené, prostě bezvýznamným a dovozovati alespoň nepřímo úmysl obžalovaného čelící k částečnému zmaření uspokojení jeho věřitelů z pouhé okolnosti, že za dříví strženého peníze neužil výhradně na uspokojení knihovních věřitelů.

Na tomto podkladě jeví se zjištění úmyslu § 1 zák. o zmaření exekuce vyžadovaného neúplným a ve svém důsledku právně pochybným; i bylo zmateční stížnosti z důvodů čís. 5 a 9 a) § 281 tr. ř. vyhověti, napadený rozsudek zrušiti a věc vrátiti k novému projednání a rozhodnutí do prvé stolice, aniž bylo třeba obírati se ostatními námitkami zmateční stížnosti. Při novém projednání bude pak na soudu prvé stolice, by vhodnými průvody zjistil, vybočuje-li pozastavená činnost obžalovaného skutečně z rámce řádného hospodaření čili nic, zda si byl obžalovaný toho vědom, že, káceje stromy, z těchto mezí vystupuje.