Rt 3407/1929
I. Vylákal-li kdo lstivým jednáním nebo předstíráním a vzbuzeným tak omylem zboží jen za tím účelem, by si výtěžkem za ně zajistil svou kauční pohledávku, nejednal po případě v úmyslu poškoditi ve smyslu § 197 tr. zák.

II. Odnětí věci věřitelem jen k zabezpečení jeho pohledávky za držitelem věci není krádeží, nýbrž jen svémocí.

( Rozhodnutí Zm I 720/28, 7.03.1929 )
Z odůvodnění:
Stížnost uplatňuje, že se obžalovaný hájil tím, že Josefa G-ová nebyla vůbec jeho zaměstnavatelkou, nýbrž Václav M., že tomuto odevzdal kauci 2.500 Kč, o jejíž vrácení měl důvodnou obavu, že si výtěžek za prodaných 200 kg loje v ceně 1.900 Kč ponechal na úhradu své pohledávky proti M-ému ve výši 2.500 Kč a že si též výtěžek za prodaných 10 kg škvarků 30 Kč podržel na srážku své kauční pohledávky. Odpovídá skutečně spisům, že obžalovaný přednesl tuto obhajobu a že tvrdil nad to, že má proti M-ému také ještě k pohledávání nedoplatek na mzdě, a že tento činí asi 300 Kč.

O této obhajobě není v rozsudku zmínky. A přece měl se s ní nalézací soud vypořádati, poněvadž posouzení toho zda vyčerpává jednání obžalovaného skutkovou povahu podvodu, závisí především od otázky, zda směřoval úmysl obžalovaného k tomu, by někomu způsobil škodu. Jen v případě kladné odpovědi na tuto otázku přišly by ostatní znaky podvodu v úvahu. I kdyby proto obžalovaný předsevzal skutečně šálivé jednání, jak ho rozsudek zjišťuje, kdyby tedy lstivým jednáním nebo předstíráním a vzbuzeným tak omylem vylákal zboží na M-ém pokud se týče G-ové, avšak učinil tak jen za tím účelem, by si výtěžkem za zboží to zajistil svou kauční pohledávku, pak by sotva bylo lze u něho mluviti o úmyslu někoho poškoditi a nedostávalo by se též podstatného znaku podvodu, totiž onoho, že osoba, jež byla uvedena v omyl utrpěla šálivým jednáním nějakou škodu.

A kdyby dále, pokud jde o škvarky, byla správnou obhajoba obžalovaného, sotva by bylo lze mluviti o zlodějském úmyslu obžalovaného a v důsledku toho o krádeži dotyčného množství zboží, poněvadž odnětí věci věřitelem jen k zabezpečení jeho pohledávky za držitelem věci není krádeží, nýbrž jen svémocí (Sb. n. s. čís. 1668,3406)