Rt 3390/1929
I. Uvedení těžkého, byť i prázdného vagónu na kolejích v pohyb nutně vyžaduje, by osoby při úkonu tom činné měly naprostou jistotu, že dráha pro pohybující se vůz jest volná a že bezpečnost lidí nacházejících se v místech, kam až vůz může dojeti, nijak není tím ohrožena.

II. Pachatele neomlouvá, že i poškozený nedbal předpisů.

III. Trestná nedbalost u ublížení na zdraví podle §§ 335, 337 tr. zák., nevyžaduje po subjektivní stránce, by pachatel předvídal bezprávný výsledek, stačí, když si nebezpečnost svého jednání (opomenutí) neuvědomil z nedostatku povinné péče.

( Rozhodnutí Zm I 434/28, 13.02.1929 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost uplatňuje neúplnost, kterou spatřuje v tom, že nalézací soud nepřihlížel ker skutečnostem:

a) že prvý poloprázdný vagón posunovalo více lidí, kdežto prázdný jen oba obžalovaní;

b) že obžalovaný Frant. Ant. D. tlačil prázdný vagón na opačné straně ve směru posunování, než na které byl R. u přednějšího vozu, a nemohl proto viděti, že za posunování obou vozů R. zašel za přední vagón mezi koleje;

c) že R-ovi bylo známo, že jest zakázáno vstupovati mezi koleje, a, když již mezi koleje vstoupil, měl se obrátiti zády k prvému a obličejem k druhému vagónu, by viděl, co se s druhým vagónem děje.

Tyto skutkové okolnosti skutečně při hlavním přelíčení na jevo vyšlé nelze při správném právním stanovisku, jež nalézací soud zaujal při posuzování případu, označiti za rozhodné, by mohly pozměniti základnu skutkových zjištění do té míry, že by rozhodnutí o právních otázkách a podřadění případu pod trestní normu tím bylo podstatně dotčeno. Nelze přisvědčiti názoru zmateční stížnosti, že nebylo povinností obžalovaných a nebylo za dané situace ani možným starati se o to, zda jest někdo mezi oběma vagóny, a že nemohli předvídati, že R. proti předpisům vstoupí neočekávaně mezi koleje. Uvedení vagónu, byť i prázdného, přes to těžkého, na kolejích v pohyb nutně vyžaduje, by osoby při úkonu tom činné měly naprostou jistotu, že dráha pro pohybující se vůz jest volná a že bezpečnost lidí nacházejících se v místech, kam až vůz může dojeti, nijak není tím ohrožena.

Rozsudek zjišťuje, že oba obžalovaní začali tlačiti zadnější úplně prázdný vůz bez potřeby, neohlížejíce se na to, že je před nimi, třeba i ve volném pohybu, jiný jen zčásti vyprázdněný vůz. Nerozhoduje, zda prvý vůz posunoval větší počet lidí, ježto vždy byla tu možnost, že se tento vůz z té neb oné příčiny zastaví nebo bude se pomaleji pohybovati a zadnějším vagónem může býti dostihnut.

Rozsudek zjišťuje dále, že obžalovaní takto zavinili současné posunování obou vozů, a že tato skutečnost způsobila náraz druhého vozu na vůz přední, tlačený při zadním nárazníku Adolfem R-em a tím jeho těžké zranění. I když poškozený R. jednal proti předpisům a úraz si spoluzavinil, což rozsudek zjišťuje, a i kdyby tu bylo spoluzavinění Františka R-eho, který se, ač měl nad posunováním dozor, vzdálil, dav k posunování rozkaz dosti nejasný, nevylučují okolnosti ty trestní zodpovědnost obžalovaných, jakmile se jejich jednání (opomenutí), stalo jednou z příčin trestného výsledku. To tím méně, ani sami nešetřili, jak soud zjišťuje, předpisů, podle nichž při posunování má vždy jíti jeden dělník před posunovaným vagónem, by viděl, zda koleje jsou volné; neomlouvá je proto, že i poškozený nedbal předpisů (rozh. čís. 1566 sb. n. s.). To platí zejména i o obžalovaném Františku Antonínu D-ovi, jenž, tlače druhý vagón po pravé straně, nemohl ovšem se svého místa viděti, že poškozený R. ustoupil z leva za prvý vagón a takto v místo, kde mohl býti druhým vagónem zasažen; odpovídati jest mu za to, že posunování druhého vagónu se spoluobžalovaným P-em nezařídil tím způsobem, by si zabezpečili možnost koleje přehlédnouti.

Dovozuje-li zmateční stížnost, že nelze na obžalovaných žádati, by uvážili veškeré důsledky svého jednání do všech možností, zejména by předvídali, zda někdo v době, kdy vagóny jsou již v pohybu, vkročí mezi ně, a že tudíž není zavinění obžalovaných v subjektivním směru, přehlíží, že trestná nedbalost ve smyslu §§ 335, 337 tr. zák. nevyžaduje po subjektivní stránce, by pachatel předvídal bezprávný výsledek, že stačí, když si nebezpečnost svého jednání (opomenutí) neuvědomil z nedostatku povinné péče.