Rt 3381/1929
I. Zjištění smyslu a dosahu zažalované věci spadá v obor skutkově zjišťovací činnosti nalézacího soudu, jemuž jest vyhraženo právo, by si úsudek o dosahu a o smyslu jednání utvořil podle volného přesvědčení.

II. Výrok soudu v tomto směru musí však býti jasný a určitý, musí odpovídati zásadám logického myšlení, musí obsahovati náležité odůvodnění, z něhož lze seznati, jakou logickou operací dospěl soud od doslovu článku k úsudku o jeho smyslu, a musí se při tom vypořádati i se všemi námitkami obžalovaného, pokud mohou býti pro posouzení věci významnými.

( Rozhodnutí Zm I 478/28, 25.01.1929 )
Z odůvodnění:
Právem napadá stížnost tento výrok soudu, stavíc proti němu obhajobu obžalovaného, vykládající smysl a dosah pozastavené stati, způsobem zcela jiným, a vytýkajíc těmito svými vývody rozsudku neúplnost a nedostatek důvodů, pokud se při zjištění smyslu a významu článku s touto obhajobou nevypořádal a ve svých důvodech prostě uvádí, jaký smysl a dosah pozastavenému projevu přičítá, neodůvodniv, jakým způsobem a logickým postupem dospěl k dotyčnému alespoň z doslovu nevyplývajícímu závěru.

Zjištění smyslu a dosahu pozastavené stati spadá v obor skutkově zjišťovací činnosti nalézacího soudu, jemuž jest i tu vyhraženo právo, by si úsudek o dosahu a smyslu článku utvořil podle volného přesvědčení; leč při této své činnosti nesmí se soud přenésti přes zásady logického myšlení a prostě, takřka autokraticky vysloviti, že pokládá to neb ono za pravý smysl článku, nýbrž jsou mu při tom vytýčeny hranice, v nichž se při jinak volném uvažování musí pohybovati a předepsány směrnice, jak se má ono skutkové zjištění státi. Výrok soudu musí být určitý a jasný, musí odpovídati zásadám logického myšlení, musí obsahovati náležité odůvodnění, z něhož lze seznati, jakou logickou operací dospěl soud od doslovu článku k úsudku o jeho smyslu, a musí se soud při tom vypořádati i se všemi námitkami obžalovaného, pokud mohou býti pro posouzení věci významnými.

Soud by musel uvésti přesně ony věty neb obraty nebo slovy pozastaveného projevu neb ostatního obsahu článku, z nichž vysvítá, že nepředpojatý čtenář mohl závadný projev tak pojímati a jemu tak rozuměti, jak se to děje v rozsudku. Tomuto nedostatku nelze odpomoci obratem, že to je "lehko srozumitelné" a "z celého tenoru článku jasně poznatelné"; naopak musí přesnými skutečnostmi a logickými úvahami býti doloženo, proč je to tak "srozumitelné" a "jasně poznatelné". Při těchto nedostatcích nelze vůbec zkoumati, jakým způsobem nalézací soud dospěl k závěru o smyslu a o dosahu článku, a zda k němu dospěl způsobem zákonu odpovídajícím, hlavně logickým.