Rt 3375/1929
I beztrestnost podle § 27 čís. 2 zákona na ochranu republiky (zákon ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n.) předpokládá, že bylo od podniku upuštěno neb spolčení oznámeno dobrovolně; není jí účasten pachatel učinivší oznámení, byla-li vhodná obrana úřadu možnou i bez oznámení, poněvadž úřad o oznámeném spolčení v době onoho oznámení již odjinud věděl, ani pachatel, jehož oznámení není takového rozsahu, by byla úřadu umožněna vhodná a úspěšná obrana; je proto zapotřebí, by vyjevil členy, stanovy, záměry (úmysly) a podniky dotyčného spolčení.

( Rozhodnutí Zm II 458/28, 17.01.1929 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnosti nelze částečně upříti oprávnění. Zásadně může v souzeném případě přijíti v úvahu beztrestnost podle druhého odstavce § 27 zákona, poněvadž podle rozsudkového zjištění nebylo dosud podniknuto nic jiného než pouhé spolčení. Též ustanovení tohoto odstavce předpokládá, jak rozsudek správně podotýká, že postup pachatelův tam naznačený, zamezí pokračování v trestném podniku neb oznámení spolčení úřadu, byl dobrovolný, že tedy nebyl vyvolán okolnostmi na vůli pachatelově nezávislými.

Beztrestnosti ani podle druhého odstavce § 27 zákona se tedy dovolati nemůže, kdo oznámí spolčení úřadu teprve za vyšetřování, k němuž došlo, když se úřad dověděl jinak než ze spontánního projevu pachatelova o tom, že pachatel jest účasten na spolčení, o než jde. Nestačí, že v papírech pachatele nalezen byl průkaz o jeho členství. Požadavek dobrovolnosti nebyl sice výslovně pojat do druhého odstavce onoho paragrafu, jak se stalo v odstavci prvním, požadavek tento plane však z účelu tohoto předpisu samého. V případech, jenž má tento odstavec na zřeteli, nedošla trestná činnost, omezující se na pouhé spolčení, projevu na venek, takže jest již slovy "ne proto, že spolčení bylo odhaleno", vyčerpáno vše, co by mohlo přijíti v úvahu z pohnutek, nutících pachatele proti jeho vůli k řečenému postupu.

Předpis § 27 odst. druhý zákona na ochr. rep. náleží - jak plyne z nadpisu § - k ustanovením trestních zákonů o účinné lítosti. Učelem všech těchto ustanovení jest, by byla samým pachatelem, pokud se týče některým z několika spoluvinníků - způsobem v tom kterém ustanovení označeným - odčiněna, pokud toho povaha dotyčného trestného činu připouští, porucha právního řádu, jež nastala z trestného činu poškozením anebo ohrožením právního statku, by byl zjednán stav neporušenosti nebo bezpečnosti dotčeného právního statku, jaký tu byl před trestným činem.