Rt 320/1920
Jednání, by zmařen byl neprodlený úřední výkon, jest klásti na roveň jednání, by zmařen byl úřední výkon vůbec (§ 81 tr. zák.)
(Rozh. ze dne 31.12.1920, Kr 690/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 4.8.1920, jímž byl obžalovaný podle § 259 č. 3 tr. ř. sproštěn obžaloby pro zločin veřejného násilí podle § 81 tr. z. a uznán vinným toliko přestupkem dle § 314 tr. z., rozsudek v odpor vzatý zrušil a uznal obžalovaného vinným zločinem dle § 81 tr. z.
D ů v o d y :
Zmateční stížnost státního zastupitelství béře rozsudek v odpor z důvodu § 281 čís. 10 tr. ř., pokud jím obžalovaný byl sproštěn z obžaloby pro zločin veřejného násilí dle § 81 tr. z. a odsouzen toliko pro přestupek dle § 312 tr. z. Zmateční stížnost jest odůvodněna. Především budiž podotknuto, že právně pochybených jest sproštění z obžaloby pro zločin dle § 81 tr. z. za současného odsouzení dle § 314 tr. z. pro týž skutek. Obžaloba čelí zásadně vždy k odsouzení pro určitý skutek, nikoli pro tu nebo onu právní kvalifikaci skutku ( § 267 tr. ř.) a nemůže proto obžalovaný zároveň pro týž skutek býti osvobozen i odsouzen. Než nehledíc k tomu, jest rozsudek s hlediska materilně právního neudržitelným. Soud nalézací odůvodňuje svůj výrok poukazem na zjištění, že obžalovanému šlo při jeho násilném vztažení ruky na vrchního finančního strážníka jen o to, jednak své dceři, již chtěl finanční dozorce zadržeti za účelem neprodlené tělesné prohlídky přivolanou ženou, umožnil vykonání potřeby, jednak by zamezil neprodleně předsevzetí prohlídky v bytě, nikoli však by zmařil tělesnou prohlídku vůbec. Soud přehlíží, že, měl-li finanční strážník důvod, by neprodleně byla provedena tělesná prohlídka dcery obžalovaného ještě před jejím odchodem na záchod - a příčina ta jest na snadě, by totiž Luisa D-ová na záchodě nemohla se sprostiti pašovaného zboží, pro jehož podezření byla zadržena - pak zamezení této neprodlené prohlídky klásti jest na roveň zmaření prohlídky vůbec a úmysl obžalovaného, čelící k zamezení neprodlené prohlídky jest úmyslem, předpokládaným v § 81 tr. z., by úřední výkon strážníkův byl zmařen. Proto nevyčerpává pouhé odsouzení pro přestupek dle § 314 tr. z. povahy skutku obžalovaného. Při správném posouzení bylo obžalovaného spíše uznati vinným zločinem veřejného násilí dle § 81 tr. z.