Rt 3182/1928
Hranice mezi pokusem (skutkem vedoucím ke skutečnému vykonání zločinu) a jednáním přípravným leží tam, kde se zlý úmysl pachatele stělesňuje a projevuje ve vnějším jeho počínání; pojmu pokusu nelze podřaditi vnější počínání pachatele, z něhož nelze na jeho zlý úmysl vůbec (povšechně) usuzovati, aniž by se přihlíželo k tomu, co o svém úmyslu sám udává; stačí však, projevuje-li se v tom, co se zevně děje, zlý úmysl pachatelův, přivoditi výsledek určitého druhu, jehož úmyslné způsobení tresce zákon jako zločin, způsobem pro třetí osoby poznatelným, t. j. takovým, že pozorovatel zevního děje může z něho poznati zlý úmysl pachatele, byť i nebyl naprosto vyloučen ani jinaký výklad děje; tomu jest vyhověno, má-li zevní děj i jen povšechné znaky oné skupiny činů, jimiž se podle zkušenosti přivádí výsledek, který měl býti tím, co pachatel předsevzal, přivoděn.

(Rozh. ze dne 18. května 1928, Zm II 136/28.)

Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 23. února 1928, pokud jím byli stěžovatelé uznáni vinnými oba zločinem nedokonané krádeže podle §§ 8, 171, 173, 174 I a), 174 II a), c), 176 II a), 179, 180 tr. zák., Antonín H. kromě toho též zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. zák., při čemž byl ponechán nedotčeným výrok ohledně přestupku podle § 36 zbroj. pat., mimo jiné z těchto

důvodů:

Zmateční stížnost ponechává výrok nalézacího soudu o přestupku § 36 zbroj. pat. nedotčeným a napadá jen další výroky o zločinech nedokonané krádeže a veřejného násilí, uplatňujíc důvody zmatečnosti podle § 281 čís. 5 a čís. 9 písm. a) tr. ř. K právním vývodům, jimiž napadá stížnost výrok o zločinu nedokonané krádeže, lze přisvědčiti potud, že hranice mezi pokusem, přesněji skutkem vedoucím ke skutečnému vykonání zločinu a jednáním přípravným leží tam, kde se zlý úmysl pachatele stělesňuje a projevuje ve vnějším jeho počínání (viz § 11 tr. zák. a contr.) a že pojmu pokusu nelze podřaditi vnější počínání pachatele, z něhož nelze na jeho zlý úmysl vůbec (povšechně) usuzovati, aniž by se přihlíželo k tomu, co o svém úmyslu sám udává. Nesprávným jest však další požadavek stížnosti, by se projevil zlý úmysl ve vnějším počínání pachatelově tak, že to, co se stalo, nedá se vysvětliti jinak, než tímto zlým úmyslem, a by se jednání pachatelovo posuzovalo výhradně podle toho, co se stalo objektivně. Podle ustálené judikatury zrušovacího soudu stačí naopak, projevuje-li se v tom, co se zevně děje, zlý úmysl pachatelův, přivoditi výsledek určitého druhu, jehož úmyslné způsobení tresce zákon jako zločin, způsobem pro třetí osoby poznatelným, neboli způsobem takovým, že pozorovatel zevního děje může z něho poznati zlý úmysl pachatele, byť i nebyl naprosto vyloučen ani jinaký výklad děje. Tomu jest již vyhověno, má-li zevní děj i jen povšechné znaky oné skupiny činů, jimiž se podle zkušenosti přivádí výsledek, který měl býti tím, co pachatel předsevzal, přivoděn (viz též Finger I. str. 240). Nabýváť přirozeně uskutečňovaný zlý úmysl přesného a naprosto nepochybného výrazu teprve oním článkem jednání, z kterého škodný výsledek bezprostředně nastane a který jest proto již dokonáváním zločinu. V souzeném případě byli obžalovaní společně ještě s třetí osobou přistiženi za doby noční v kůlně v obci, v níž ani nebydlí, ani nepracují a která jest od jejich bydliště hodně vzdálena, v držení nejen revolveru, nýbrž i ruční vrtačky a vrtáků na železo a jiného náčiní, jehož se používá právě k vyloupení pokladen; z kůlny byla jen krátká cesta k místu činu, k budovám, v nichž se nalézaly pokladny se značnými hotovostmi. Z toho všeho mohl kterýkoliv pozorovatel - najmě jde-li, jak rozsudek podotýká, o pachatele v takových věcech zkušené a obeznalé - poznati zlý úmysl obžalovaných a jejich společníka, vloupati se do budovy P-cké obce, kde je pokladna, a ukrásti z ní hotovosti v pokladně uschované. Proto nelze shledati právní omyl v tom, že soud seznal ve zjištěném jednání obžalovaných čin, vedoucí ke skutečnému vykonání zločinu krádeže, třebaže z jednání toho nebylo také zjevno, na kterém z P-ckých majitelů pokladen bude zamýšlená krádež spáchána.