Rt 3079/1928
Vhodným předmětem krádeže podle § 171 tr. zák. je sice jen věc movitá, nezáleží však na tom, zda je předmět krádeže movitou věcí již bez přičinění pachatelova (před úkonem, jímž jej z držení jiné osoby odnímá), či stal-li se věcí movitou teprve zásahem pachatelovým (jeho oddělením od věci nemovité - § 295 obč. zák.). Hranice mezi krádeží a polním pychem; kdy jest přivlastnění si polního majetku krádeží a kdy polním pychem? Opětovné pasení dvou volů na cizím jeteli jest krádeží.

(Rozh. ze dne 7. února 1928, Zm I 776/27.)

Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. listopadu 1927, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 1 odst. prvý a § 2 odst. druhý zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 309 sb. z. a n. a přestupkem krádeže podle §§ 171, 460 tr. zák., mimo jiné z těchto

důvodů:

Po právní stránce namítá stížnost, že jde v souzeném činu o pouhý polní pych, nikoliv o krádež, jelikož byly odňaty součástky věci nemovité a ve zjištěných několika případech, z nichž prý sluší posuzovati každý samostatně, byla po každé způsobena jen škoda nepatrná a stěžovatel nejednal pro svůj užitek, neboť není prokázáno, že voli, jež pásl, byli jeho. K námitkám nelze přisvědčiti. Vhodným předmětem krádeže jsou arciť podle § 171 tr. zák. jen věci movité. Avšak zákon nerozeznává, zda je předmět krádeže věcí movitou již bez přičinění pachatelova (před úkonem, jímž jej z držení jiné osoby odnímá), či stal-li se věcí movitou teprve zásahem pachatelovým, na příklad oddělením od věci nemovité (srovnej § 295 obč. zák.), tím, že pachatel zruší jeho souvislost s půdou neb s jinou nemovitou věcí za tím účelem, by jej pak mohl odníti. Tomu svědčí, že nejen zákon o ochraně polního majetku ze dne 12. října 1875, čís. 76 z. zák. pro Čechy poukazuje na přednost ustanovení trestního zákona před ustanovením o potrestání polního pychu, nýbrž že i sám trestní zákon označuje v § 175 II a) za předmět krádeže povšechně úrodu na poli a zvláště ovoce na stromech, jakož i listí stromů morušových. Hranice mezi krádeží a polním pychem není v zákoně vymezena ani stanovením určité výše škody ani jinakými poukazy. Proto nezbude, než určiti hranici podle toho, jak jest svémocné přisvojení si části polního majetku pojímáno jednak jeho vlastníkem, jednak obecenstvem, při čemž bude ovšem po subjektivní stránce přihlížeti i k tomu, zda si jest pachatel vědom toho, že svým činem zasahuje do majetkových práv jiné osoby. Přivlastnění si polního majetku bude proto pouhým polním pychem jen tehdy, jde-li o vedlejší výrobky polního hospodářství, na nichž hospodáři nezáleží, tak že je sám vůbec nesklízí nebo nesklízí v rozsahu jinak obvyklém, anebo že jde o množství vzhledem na celkovou úrodu tak nepatrné, že se jeho odnětím sklizeň na dotčeném pozemku znatelně nezmenšuje a zejména nejsou jeho odnětím citelně dotčeny zájmy, pro které hospodář dotyčnou plodinu pěstuje. Rozhoduje-li takto význam pokud se týče bezvýznamnost činu pro hospodářství poškozeného, nezáleží na tom, zda má rozsah škody svou příčinu jen v tom, že jde o několik útoků. Opačný názor vedl by k tomu, že nebylo by přes ustanovení § 173 (druhá věta) tr. zák. přípustným sčítání částečných škod z několika útoků ani při celkové škodě 50 pokud se týče 200 Kč převyšující. V této trestní věci jde o odnětí jetele na nesklizeném jetelišti, tudíž o odcizení plodiny majitelkou pozemku zvláště pěstěné, a jde nejméně o sedm útoků spáchaných pasením dvou dobytčat, jež požírají větší množství krmiva (píce). Opětovnost útoků, spáchaných v krátké době něco málo přes měsíc, poukazuje přímo k soustavnosti jednání stěžovatelova, to tím spíše, že v útocích na cizí úrodu pokračoval přes napomínání se strany majitelky pozemku. Nikoliv neprávem usuzuje proto rozsudek, že stěžovatel jednal v úmyslu zlodějském, t. j. patrně, že zasahuje v rozsahu pro majitelku pozemku dosti citelném do majetkových práv jiné osoby a opatřuje vlastníku pasených dobytčat - úsporou jinakého krmiva nebo jinaké píce - majetkový prospěch nikoliv bezvýznamný. Nezáleží ani na tom, že není zjištěno, že vlastníkem dobytčat byl sám obžalovaný. Zákonný znak "pro svůj užitek" neznamená, že z krádeže těží právě pachatel; stačí, že těží jiná osoba než vlastník a dosavadní držitel odňaté věci tím, že pachatel nakládá ve prospěch této třetí osoby s věcí po odnětí nebo - jako při pasení na cizím pozemku - samým odnímáním jí způsobem, jenž je výkonem práva vlastnického, a proto přísluší jen majiteli věcí neb osobě jím k tomu oprávněné. Z úvah těch nelze spatřovati právní omyl v tom, že prvá stolice shledala v opětovném pasení dvou volů na cizím poli přestupek krádeže, ačkoliv není zjištěna ani přesná cena nikoliv nepatrného množství odcizeného jetele a není zjištěno, zda pachatel byl vlastníkem pasených dobytčat.