Rt 306/1920
V pouhém prohlášení pachatele, že jest ochoten škodu bezprostředně nahraditi, nelze spatřovati náhradu ve smyslu § 187 tr. z. Pouhá zalepená obálka není "uzamčením" obsahu ve smyslu § 174 II. c) tr. zák.
(Rozh. ze dne 4.12.1920, Kr I. 661/20)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 13.4.1920, jímž byl uznán vinným zločinem krádeže dle § 171, 174 II c) tr. z.
D ů v o d y :
Zmateční stížnost uplatňuje proti odsouzení pro zločin krádeže zmatek dle § 281 čís. 9 b) tr. ř., proto, že soud nalézací odepřel obžalovanému, prý neprávem, dobrodiní § 187 tr. z. Zmateční stížnosti má totiž za to, že v prohlášení obžalovaného vůči správci poštovního úřadu, že jest ochoten celou škodu nahraditi a že za tím účelem dojde domů pro peníze, jež tam měl uschovány, s čímž přednosta úřadu vyslovil souhlas ještě před příchodem četníkovým, obsažena jest dobrovolná náhrada škody; byť i vydání peněz, jež obžalovaný měl při sobě v kapse, stalo se teprve po intervenci přivolaného četnického strážmistra. Než, nehledíc k tomu, že tento stav věci není v rozsudku zjištěn, kde dán výraz přesvědčení soudu, že se obžalovaný teprve intervencí četníkovou dal pohnouti k doznání a náhradě škody, nelze přisvědčiti názoru zmateční stížnosti, že již v prohlášení, že pachatel jest ochoten škodu bezprostředně nahraditi, lze spatřovati náhradu samu. Náhrada stala se teprve vydáním peněz, jež obžalovaný při sobě v kapse měl, tyto pak vydány byly, až když četník se byl dověděl o vině obžalovaného. Stěžovateli patrně tane na mysli případ § 188 b) tr. zák. Než tam nejde o pachatele, jenž jest ještě v držení odcizeného předmětu, nýbrž zřejmě o pachatele, který, nejsa s to škodu ihned nahraditi, účinnou lítost projevuje tím, že se zaváže poškozenému k náhradě v určité lhůtě a lhůtu též dodrží. V tomto případě, i kdyby tu byla zjištěna dobrovolnost a úplnost náhrady, nemůže býti řeči o včasnosti její, a bylo proto dobrodiní § 187 tr. z. obžalovanému právem odepřeno. Zmateční stížnost obžalovaného je tudíž bezdůvodna. Budiž proto jen podotknuto: Ježto jde v tomto případě o krádež peněžitého obnosu nepřevyšujícího 200 K, byla shledána krádež zločinem je z důvodu § 174 II c) tr. z. Kvalifikace ta vzhledem k tomu, že jde o odcizení peněžitého obnosu z doporučeného dopisu, toliko jednoduše zalepeného jest ovšem pochybnou, neboť již jazykově sluší rozuměti pojmem "uzamčení" větší překážku přístupu ku předmětu, než jest pouhá zalepená obálka. Zalepení dopisu slouží jen k tomu, by zabráněno bylo nahlédnutí do obálky neb vytroušení obsahu, přivlastnění si obsahu vyjmutím z obálky podstatně stížiti vůbec nemůže.